Zde je můj dříve a nefunkční blog.

Seznam shlédnutých anime

Červen 2015

Jsem až po uši v povídkách

27. června 2015 v 9:00 Moje kecy
Minna Konichiwa!
Jsem opravdu až po uši ve psání povídek a nevím co mám psát dřív. Napadla mě další povídka na Natsua a Lucy a nevímm jestli jí mám napsat nebo ne. Potřebuji poradit co mám psát dřív. Spousta povídek mám rozepsaných a nevím s kterou začít. Potřebuji tedy od vás vědět co chcete číst dříve. Klikněte sem a rozhodněte co chcete číst jako první :)

Obrázek od Sasumi

25. června 2015 v 18:04 Moje kecy
Minna Konbanwa!
Chtěla bych poděkovat Sasumi za moc krásný obrázek našeho týmu Drčích sester. A zároveň se omluvit. Zapomněla jsem celý týden koukat na svůj email takže jsem nevěděla že si mi něco poslala. Zjistila jsem to až dnes. Moc se ti omlouvám že to dávám až dneska, ale zase moc ti chci poděkovat. Je moc pěkný. Nikdy bych nedokázala nakreslit takový obrázek jako vy všichni co kreslíte :) Moc se ti to povedlo. Děkuji za pěkný obrázek :)


1. díl Můj zachránce je delikvent

24. června 2015 v 21:56 | Aria
Tak konečně je tu první díl Ryōkin mibarai to hime. Je to poměrně dlouhé, tak snad vás díl bude bavit.

Můj zachránce je delikvent

Z pohledu vypravěče:
Do školy druhým rokem chodí dívka se jménem Asuna Himemiko. Chodí do smíšené školy v malém městě Hakube a též se stala předsedkyní školní rady. Je velmi krásná, pracovitá a přátelská ke každému. Každý kluk by si přál s ní chodit, ale Asuna si nedovolí nikoho pustit si blíž k tělu. Na této škole je známá také jako Hime (princezna). Zatím zdánlivě neusilovala s někým chodit, protože si chce hlavně udržet známky a v budoucnosti by chtěla dělat cukrářku a každého svými výtvory potěšit.
"Asuna! Dobré ráno!" Volala na ní její nejlepší kamarádka Rui.
"Dobré ráno Rui," oplatila jí pozdrav. Rui je její nejlepší kamarádka od dětství a je více veselejší a ráda se baví i s kluky.
"Erika! Dobré ráno!" Zavolala Rui na dívku, která si v chodu četla knížku básní.
"A dobré ráno," A pozdrav oplatila. Erika je též Asuny nejlepší kamarádka, ale je více tichá a s kluky se nerada baví. Také ode všech dostala přezdívku Ledová královna, ale je hodně spolehlivá a často pomáhá Asuně s problémy.
"Hej slyšela jsi to taky?" řekly dívky kousek od Asuny, Rui a Eriky.
"Jo. Slyšela jsem. Zase ti problémový žáci někoho zmlátili. Slyšela jsem, že jeden skončil na týden v nemocnici." Asuna to poslouchala se zájmem, protože se nikde nedozvěděla o nějakých problémových žácích na škole.
"Kdo jsou ti problémový žáci?" Ptala se svých kamarádek.
"Ty to nevíš? Jsi předsedkyně a nic si o tom neslyšela?" divila se Rui.
"Ne. Slyším to prvně," odpověděla ji.
"No ti problémový žáci jsou..."
"Jsou to žáci ze třeťáku. Rádi se povyšují nad mladšími. Slyšela jsem, že většina kluků ze třeťáku jsou delikventi." Skočila Rui do řeči Erika. Asuna se chvíli zamyslela a pak se rozhodla o tom prodiskutovat u rady. Všechny tři dívky odešly do školy na vyučování.

Z pohledu Asuny:
Ve třídě jsem si sedla do lavice u okna a čekala na učitele. Byla hodina matematiky, takže to uteklo rychle. Po hodině jsem hned šla za učitelem, se ho optat na problémové žáky ze třeťáku. Odpověděl mi ne moc hezky. Řekl mi, ať se jimi nezabývám, nebo toho budu do smrti litovat. Dozvěděla jsem se od něj, že většina se neučí a chodí za školu. Učitelé se je bojí učit. Nechtěla jsem to nenechat jen tak.

Ve školní radě jsem se poradila s ostatními.
"Třeťáci jsou velmi problémoví. Povyšují se nad ostatními, neučí se a potom propadají. Zajímalo by mě, jak se do třeťáku dostali," řekl účetní školské rady.
"Je pravda že jsou problémoví, ale musíme je přimět k učivu, jinak nikdy neudělají střední," začala jsem být neklidná. I když jsou to delikventi a neučí se. Musíme je k tomu dokopat. Nechci aby byli nevzdělaní.
"Co tedy navrhujete?" Ptala jsem se všech. Nikdo nevěděl. Nechtěl nikdo s nimi mít něco společného. Což mi přidělalo problémy ještě víc.
"Rozhodla jsem se. Pokusíme se je přimět ke konverzaci. A udělat jejich učení zábavný. Třeba potom se na učení chytí." Všichni byli překvapení.
"To jste celá vy předsedkyně. Dokážete za takovou chvíli přijít na odpověď." Lichotili mi, ale v tuhle dobu to zrovna nehrálo roli.

S Erikou a Rui jsem šla po škole na chvilku do bufetu. Dali jsme si jenom pití.
"Asuna slib mi že si dáš na ně pozor," dělala si starosti Erika, "Třeťáci jsou velmi problémoví a můžou ti něco udělat."
"Budu v pořádku. Pokud mají v sobě aspoň špetku inteligence, nic by mi neměli udělat."A zasmála jsem se.
"Asuna jdeš dneska domů pěšky takhle pozdě?" Ptala se mě s obavy v očích Rui.
"Ano, mám to kousek budu v pořádku," A usmála jsem se na ní.
"Dávej pozor na úchyli a kapsáře v tuhle hodinu ano?" Prosila mě Erika.
"Budu v pořádku nebojte se." Snažila jsem se je uklidnit. Ještě jsem se s nimi rozloučila a poté se vydala domů. Bylo hrobové ticho a slunce už skoro zapadlo. Trochu jsem dostala strach, ale jsem statečná.
"Holčičko nechceš si s námi trošku pohrát?" Uslyšela jsem za sebou hlas. Stáli za mnou dva velcí chlápci a vypadali děsivě. Dala jsem se do rychlejšího kroku, ale oni mě zastavili.
"Nebuď tak smělá. Pojď si hrát." Byli odporní. Z jejich očí bylo poznat pobavení. Začala jsem se třást.
"Pusťte mě prosím. Musím jít domů!" prosila jsem je. Jako by mě neposlouchali.
"Neboj se, jenom si trochu s námi pohraješ. Nebude to bolet." Jeden mi dal ruce za zády a ten druhý mě začal osahávat. Začala jsem se bát víc.
"Máš opravdu pěknou strukturu hrudníku. A sama jsi dost hezká." A začal se děsivě usmívat.
"Ne! Prosím pusťte mě!" Začala jsem křičet. Ale tím víc začal mě ten chlap osahávat. Začali mi téct slzy a celá jsem se roztřásla jak osika. Stále jsem křičela ať toho nechají. Volala jsem o pomoc, ale nikdo tu nebyl. Věděla jsem, že tohle je konec a tak jsem radši zavřela oči a snažila se nic nevnímat.
"Ta holka vám řekla že toho máte nechat!" Řekl někdo. Otevřela jsem oči a podívala jsem se směrem odkud ten hlas šel.
"Co jsi zač? Tohle není tvoje věc!" Řvali na něj.
"Máte pravdu. Není to moje věc, ale nesnáším když někdo ubližuje ženským pro svoje pohodlí!" Byl tak odvážný. Jeho výraz byl děsivý. Připomínal spíše pohled naštvaného hada.
"Možná se ti to nelíbí, ale nám je to jedno! A teď zmizni malý prcku!"
"Prcku." Začal mě ten neznámí kluk děsit.
"Kdo si myslíte že jste?! Jste jen podřadné myši, které lezou v kanálech! Možná jsem malej, ale nenechám si od vás líbit, že jste mě tak nazvali! Budete toho do smrti litovat vy malé krysy!" Rozzlobil se. A to hodně. Jeho výraz byl stokrát ještě děsivější. Ti chlápci radši zdrhli. Měl pravdu. Byli to jen ubožáci.
"Hej ty!"
"A-Ano!" Lekla jsem se.
"V tuhle dobu je to tu nebezpečné. Vrať se rychle domů." Najednou už byl klidný. Připadal mi dokonce milý. Než jsem se nadála byl pryč. Ani jsem mu nestačila poděkovat. Radši jsem běžela co nejrychleji domů.
Ve škole jsem tohle od vyprávěla kamarádkám a ty jen na mě nepřítomně hleděly.
"Asuna říkala jsem ti že je to v tu dobu nebezpečné! Měla jsi štěstí že tam někdo byl!" Zlobila se na mě Erika
"Ale přesto. Kdo to byl? Ten kluk co tě zachránil?" Ptala se mě Rui.
"Nevím. Neřekl své jméno a ani jsem mu nestačila poděkovat." To mě dost štvalo. Nestačila jsem mu říci děkuji.
"A jak aspoň vypadal? Třeba ho budeme znát. V tomhle městě jsou jen dvě střední školy." Naléhala Rui.
"No jak bych to řekla. Měl červeno-hnědé vlasy, světle hnědé oči, na krku myslím že měl dva náhrdelníky a ve vlasech měl sponky do tvaru X. Jo a ještě měl dvě náušnice na levém uchu. Vypadal spíš jako delikvent nemyslíte?" To už jen holky vytřeštily oči. Nevěděla jsem co se děje.
"Děláš si z nás srandu Asuno?" Vykřikla nahlas Rui. Nechápala jsem co jsem řekla.
"Neříkej mi, že tě zachránil třeťák Sho Kuchinawa?" Třeťák? Teď mě to překvapilo víc.
"Sho Kuchinawa, je jeden z problémových třeťáků. Někdo říká že je velitel nějaké mafie." Šeptala Erika.
"Sho Kuchinawa že je třeťák? Ale na třeťáka je moc malý." Holky zmlkly. Neodvážily se nic říct. Otočila jsem se a za mnou stál on. Ten kluk, který mě včera zachránil. Takže se jmenuje Sho Kuchinawa.
"Takže na třeťáka jsem moc malý?" Teď jsem se lekla zase já.
"Tak mi promiň že jsem takhle malý, ale já určitě vyrostu a už si ze mě nikdo nebude dělat srandu!" Zakřičel na mě. Hodně mě vyděsil. Teď mě napadlo, že i to samí řekli ti chlápci a byl dost naštvaný.
"Přišel jsem se tě zeptat jestli jsi dorazila domů v pořádku a ty mi říkáš že jsem malý!" Nevěděla jsem co mu na to mám říct. Mrzelo mě to. Nedělala jsem si z něj srandu. Jenom mě to překvapilo.

"Už ti nemám co říct. Sbohem." A byl na odchodu. Kamarádky byli přimrzlé a nedokázaly se pohnout. Začala jsem cítit vinu. Chtěla jsem se rozběhnout za ním, ale začalo zvonit na hodinu, takže jsem musela do třídy. Rozhodla jsem se, že za ním hned po hodině přijdu. Třeťáci jsou v jiné části budovy, tak snad to o přestávce stihnu. Musím se mu rozhodně omluvit a poděkovat.

Shin a Shun Kasai

22. června 2015 v 15:47
Shin a Shun Kasai
Věk: 18
Karma: Neutrální
Titul: Studenti, delikventi
Popis: Shin a Shun jsou dvojčata která dělají všechno spolu. I když jsou dvojčata každý má jinou osobnost. Shin je více hyperaktivní než jeho bratr Shun. Zato ale Shun je zas více inteligentní. Jsou nejlepší přátelé Shoa. Většinou jsou po škole s ním. Též také propadají a mají spoustu upozornění od učitelů. Rádi společně vymýšlejí nějaké vtípky na studentech.
Vzhled: Shin má černé vlasy a hnědé oči. Jeho uniforma je stejná jako u Shoa. (Ten na levo :)) Shun zas má blonďaté vlasy a zlaté oči, což se moc nevidí. Jeho uniforma je stejná jako u jeho bratra. Ten na pravo :))
Rodina: Tyto dvojčata jsou synové známé mafiánské skupiny, ale stále se nerozhodlo kdo z nich bude dalším nástupcem. Jejich matka při porodu umřela. Shun dále také trochu jeví zájem o Eriku. Což zase Shina štve, protože chce mít jenom bratra pro sebe.
Koníčky: Rádi vymýšlejí vtípky. Někdy se i Sho stal jejich pokusným králíkem. Plány do budoucna nemají.

Rin Sho

22. června 2015 v 15:31
Rin Sho
Věk: 16
Titul: Student
Karma: Neutrální
Popis: Rin je veselý, hodný a přátelský. Pomáha každému kdo potřebuje pomoc. S kamarády rád chodí na fotbal. Zatím bydlí v americe, ale vždy o prázdninách jezdí do japonska za dědou a Asunou. Ve škole v americe všem řekl o Asuně a že jí má rád. Také si oblíbil Rui, protože jsou dost podobný. Je pro něho něco jako sestra.
Vzhled: Rin má blonďaté vlasy a zelené oči. Jeho iniforma je tmavě modrá a na krku nosí řetízek. Na ruce nosí náramek, který nikdy nesundavá, protože mu ho dala Asuna.
Rodina: Rin pochází z rodiny doktorů. Společně s rodiči bydlí v Americe a někdy jim vypomáhá na klinice. Babičku a dědu má v Japonsku. Je jedináček takže si musí se vším poradit sám.
Koníčky: Rin rád hraje fotbal. Často z něj odchází pomlácený a špinavý. V budoucnosti by se rád vrátil domů do Japonska a navždy tam bydlel.

Rui Ao

22. června 2015 v 15:12
Rui Ao
Věk: 17
Titul: Studentka
Karma: Neutrální
Popis: Rui narozdíl od Eriky je více veselá a přátelská. Je nejlepší kamarádkou Asuny a Eriky. Má hrozně ráda hudbu a vše co jí dokáže vytvořit. Třeba i malě ťuknutí skleničky. Nemá ráda brouky a jinou havěť. Též si neoblíbila Shoa, protože je chladný a jeho pohled vyzařuje jed z hada což nemá ráda. Proto si často říká co na něm Asuna vidí.
Vzhled: Ruri má modré oči a dlouhé vlasy. Často si jesplétá do culíků. Její uniforma je modrobíla stejně jako Asuny a Eriky a ostatních studentů.
Rodina: Rui není z bohaté rodiny ani ze známé. Není zase tolik chytrá jako Asuna. Kamarádí se též s Rinem Sho, do kterého byla jako malá zamilovaná. Její otec zemřel když se Rui narodila, takže žije jenom s matkou.
Koníčky: Rui ráda poslouchá hudbu. Píše si své vlastní texty a i skládá hudbu. V budoucnosti by se ráda stala profesionální zpěvačkou.

Erika Mikoto

22. června 2015 v 14:58
Erika Mikoto
Věk: 17
Karma: Kladná
Titul: Studentka, zástupkyně předsedkyni školní rady
Popis: Eriku se dá spíše považovat za tichou slečnu, která si většinou čte nějaké básně. Je nejlepší kamarádka Asuny a Rui. Ráda chodí do knihovny si vypůjčovat knihy s básněmi. A některé poslouchá i na mobilu. Je též krásná jako Asuna, ale má spíše pozici ledové královny, protože je většinou ke klukům chladná kvůli své minulosti. Tajně spolu s Asunou zjišťuje více o Shoovi a jeho kamarádech, protože se zamilovala do jednoho z dvojčat Shuna.
Vzhled: Erika má hnědé vlnité vlasy a hnědé oči. Její uniforma je modrobílá stejně jako Asuny. Doma většinou nosi lehce růžové šaty.
Rodina: Erika sice nepochází z bohaté rody, ale od známé rodiny, která vydává ne dost slavné mangy. Často s mangama otci vypomáhá s porozpráváním mezi postavami. Její matka umřela když byla ještě malá, takže jí vychovával táta sám.
Koníčky: Erika ráda čte básně a poslouchá je. Často si vymýšlí své vlastní básně. Do budoucna zatím plány nemá.

Kyo Komura

22. června 2015 v 14:43
Kyo Komura
Věk: 17
Karma: Kladná
Titul: Student
Popis: Kyo je hodně chytrý, ale nechce se přidat ke školní radě, protože by mu připadli další starosti. Je i hodný, ale někdy trochu i chamtivý a co chce to dostane. Kromě Asuny, do které je tajně zamilovaný až po uši. Proto též nesnáší Shoa. Často mu říká ať se do jeho plánů neplete, ale Shoovi je to jedno. Pokaždé když se Asuna rozbrečí tak to dává většinou za vinu Shoovi.
Vzhled: Kyo má hnědé vlasy a hnědé oči. Jeho uniforma je z černé košile a bílého trička s černými kalhoty.
Rodina: Žije se svou babičkou, které vypomáhá s prácemi, protože je nemocná. Rodiče odjeli do zahraničí a tak ho nechali u babičky.
Koníčky: Sho rád sportuje. Stal se také vůdcem basketbalového týmu. V budoucnu by se chtěl stát profesionálním fotbalistou i basketbalistou.

Sakura Himemiko

22. června 2015 v 14:28
Sakura Himemiko
Věk: 15
Karma: Neutrální
Titul: Studentka nižší střední školy
Popis: Sakura je hodně veselá a přátelská. Všichni stejně jako na Asunu i na Sakuru zhlížejí s velkým obdivem. Narozdíl od Asuny Sakura chodí často s kamarádkami ven si užívat. Není přímo tolik chytrá jako Asuna, ale když se snaží tak jí jde všechno samo. Často se zaměřuje na kluky ze středních škol, pár let starší než je ona. Zamilovala se do do Asuninýho spolužáka Kyoa Komura. I když ví že je zamilovaný do Asuny, tak se ho nevzdává.
Vzhled: Sakura má stejně jako Asuna červené oči a blonďaté dlouhé vlasy, které sepíná do dvou culíků. Tak jako na obrázku. Její uniforma se skládá ze zelené námořnické uniformy.
Rodina: Má starší sestru Asunu a často se za ní vydává což jí hodně jde. Obě pochází z bohaté rodiny, takže má vše co chce. Na rozdíl od Asuny je Sakura více maminčin mazlíček. A byla více rozmazlována než Asuna.
Koníčky: Ráda chodí s kamarádkami na karaoke a na nákupy. Ráda vymýšlí nové styly oblečení, které často zkouší na Asuně. V budoucnu by chtěla být stylistkou.

Sho Kuchinawa

22. června 2015 v 6:37
Sho Kuchinawa
Věk: 18
Karma: Kladná
Titul: Student, delikvent
Popis: Sho je velmi cholerický, násilny a lehkomyslný. Ale má i svou světlou stránku. Miluje psy ochraňí každého komu dokáže pomoct. Ve škole se stal známím delikventem a kvůli jeho osobnosti se mu radši vyhýbají. Neměl nikdy kamarády, ale v jeho skupině delikventů by se dali za jeho přátelé brát dvojčata Shin a Shun. Asunu si moc neoblíbyl, protože mu řekla že je malý, ale přesto má nutkání dávat na ní pozor.
Vzhled: Sho má hnědo-červené vlasy a světle hnědé oči. Ve vlasech nosí sponky. Jeho uniforma se skládá z bílé košile, pod kterou nosí tričko a z černých kalhot. Když je mimo školu nosí černé tričko s velkým výstřihem a na krku nosí dva černé náhrdelníkdy. Na levém uchu má dvě náušnice a nosí černé kalhoty s černým páskem v pasu. Také je poměrně malý. Je o dva centimetry menší než Asuna.
Rodina: Sho je jedináček a jeho matka a otec umřeli při autonehodě. Díky dědečkovi, který mu půjčil peníze si pronajal byt a bydlí sám.
Také má tendenci chránit Asunu i když jí bere trochu jako hmyz.
Koníčky: Sho má slabost pro psy a někdy dokonce vypomáhá v potají v útulku. To ale samozřejmě nikdo neví. Plány do budoucna ještě nemá.

Asuna Himemiko

21. června 2015 v 22:14
Asuna Himemiko
Věk: 17
Karma: Kladná
Titul: Studentka, předsedkyně školní rady
Popis: Asuna je velmi chytrá, laskavá a odvážná dívka. Je také velmi krásná a stala se pro kluky něco jako bohyní i princeznou. Ráda každému pomůže, když má nějaký problém s učením. Ráda se učí a váří. Ve škole někdy vypomůže ve školní jídelně, aby věděla jestli jsou její zákusky výborné. Hodně jí zaujal Sho Kuchinawa, který jí nemá rád od doby, kdy mu poděkovala a řekla mu že je malý. Také má dvě kamarádky, které jí ve všem podporují.
Vzhled: Asuna má dlouhé blonďaté vlasy, které většinou nosí rozpuštěné. Jenom při práci si je sepíná do culíku. Má červené oči a modro-bílou uniformu.
Rodina: Asuna má mladší setřičku Sakuru se kterou si ne tolik rozumí, ale má ji ráda. Často se stalo že se Sakura vydávala za Asunu a většinou to moc ne hezky dopadlo. Také má kamaráda z detství Rina Sho, který jí zná lépe než nikdo jiný. Je pro ní jako starší bratr, i když je Rin o rok mladší.
Asuna má v sobě skryté city pro Shoa, ale sama neví jestli to co k němu cítí je láska.
Koníčky: Ráda se učí a vymýšlí nový recepty. V budoucnu by si chtěla založit cukrárnu s novými druhy dezertů.


Delinquent and Princess

21. června 2015 v 21:29 Povídky

Postavy

Kapitoly

II série

OVA

Do známé smíšené školy chodí dívka jménem Asuna Himemiko. Je krásná, přátelská, milá a usměvavá. Dívka všech klučičích snů. Dostala právě na škole přezdívku Hime (princezna) a též se stala předsedkyní školní rady. Je pro všechny jako slunce, ale jejím pravým opakem je kluk jménem Sho Kuchinawa. Je to delikvent, který je o rok starší než Asuna. Je velmi cholerický a trochu i násilný. Často vybouchne když mu někdo nadává do trpaslíka což nesnáší. Ano je menší postavy a proto se též stal delikventem i když to zase úplně nechtěl. Na škole je hodně známí a lidi se ho kvůli své pověsti radši vyhýbají.

Jednoho dne zachrání Asunu od úchylných padouchů a ona mu to ve škole oplatila tím, že mu řekla že je malý. To ho hrozně rozčílilo. A Asuně nevěnoval ani špetku pozornosti. Ta ho nenechala jen tak a tak se ho snaží přimět k hovoru. Jak se mohou tyhle dva rozdílné světy spolu domluvit? Jaký je uvnitř Sho? A je to opravdový delikvent nebo i dokonce mafián?
Žánry: Romantika, komedie, násilí, ecchi (i více), shoujo, milostný trojúhelník, školní život

Second face 2. díl

19. června 2015 v 19:52
Tak další díl povídky Second Face. Moc se omlouvám za pravopisné chyby.
Z pohledu Takeshiho:
Haha haha haha. Vypadá to že změnila svůj postoj než jaká byla včera. Zajímalo by mě jak bude vypadat až se bude rozčilovat. Je opravdu zajímavá. Rozhodně byla jiná než dneska.
Ve třídě jsem nad tím pořád přemýšlel. Nemohl jsem se plně soustředit na výuku. "Takeshi, mohl by si nám toto vypočítat?"
"Ano!" Zvedl jsem se ze židle a došel až k tabuli. Začal jsem počítat. Když jsem příklad dopočítal začalo zvonit. Vrátil jsem se na místo a připravil si věci na další hodinu. "Takeshi co máš dneska v plánu?" zeptali se mě kluci ze třídy.
"Já... dneska se musím učit." zalhal jsem jim. Ve skutečnosti mám v plánu sledovat tu holku Ayu. "Aha. To nevadí tak můžeme jít jindy." zasmáli se. Když jsem šel na záchod, prošla kolem mě Aya. Šla dost rychle. Mířila ke knihovně. Hmm, co pa tam asi dělá. Půjdu si jí omrknout. (Lidi on je opravdu stalker :D)
V knihovně jsem jí ztratil. Nedával jsem pozor a už byla pryč. Procházel jsem kolem knihovniček až jsem na ní narazil. Seděla na zemi vedle dvou knihovniček. Mezi moderní Japonštinou a historií. Proč si vybrala toto msto? Obešel jsem jednu knihovnu a stál jsem přímo za ní. Krásně jsem vyděl co čte. Vypadá to na historii. A vedle sebe má nějakou brašnu. Jsou v ní také knihy, ale nevím jak vypadají. Dostal jsem nápad!
Obešel jsem znovu knihovnu a dělal že něco hledám. Jak mě uviděla, nadskočila s sebou a i ta knížka. Bylo to tak komické. (Dokážu si to úplně představit :D) "Skvělé načasování. Můžeš mi prosím s něčím pomoct?" snažil jsem se upoutat její pozornost. "A co chceš najít?" ptala se. "Nějakou knihu z historie. Trochu romantickou historii. Tajuplnou, dobrodružnou a tak." vysvětlil jsem. Zadívala se na mě a pak na knížku, kterou držela v ruce. "Ty máš rád dobrodružnou historii?" zeptala se mě. "No ano. Nějakou sháním" usmál jsem se.
"Víš co? Pujč si tutu. Už jí mám přečtenou pětkrát" smála se. To znamená, že tato kniha je její nejoblíbenější. Podala mi knihu a byla na odchodu. "Počkej! Jak se jmenuješ? Já jsem Takeshi rei." naléhal jsem. "Mé jméno je zapsané v knize půjčených knih. Píšou se tam všechna jména těch, kteří si knihu půjčí a jakou." a usmála se na mě.
Její úsměv je vážně krásný. Je opravdu jiná než ostatní holky. Šel jsem ke knihovnici a požádal jsem jí o knihu půjčených knih. (Nevěděla jsem jak to napsat) Hledal jsem název této knihy v knize. A tady je její jméno! Aya Kamatsu. Řekl jsem knihovnici že si půjčím tuto knihu a odešel jsem do třídy.
Z pohledu Ayi:
Nevěděla jsem, že někdo se zajímá o dobrodružnou historii. A ještě k tomu nejpopulárnější kluk na škole. Neměla bych s ním mluvit, akorát budu středem pozornosti. "Ayo půjdeme dneska někam spolu?" zeptala se mě Saya. "Promiň. Musím se dneska učit na test."
"Ale ten je až za tři dny?"
"No právě. A víš, že já propadám z matiky."
"Aha. To nevadí. Tak někdy jindy." usmála se. Mám ji moc ráda. Hodně mě chápe. Připravovala jsem se na hodinu chemie. Vzala jsem své věci a šla do třídy s laboratoří. Nedávala jsem pozor a vrazila jsem do někoho a ještě k tomu na něho spadla. Když jsem se zvedla zjistila jsem že klečím nad Takeshim Reiem. Větší ostudu jsem si nemohla udělat. "M-Moc se omlouvám!" a rychle jsem z něho slezla. Začala jsem sbírat věci a on mi snimi pomohl. "To je v pohodě. Nezranila ses?" dělal si starosti. "Já... jsem v pořádku." a nepodívala jsem se na něj. "Máš teď chemii?"
"Ano."
"To je bezva. Já ji mám taky." a nadšeně se usmál. Cítím jak jsem zrudla. Vzala jsem své věci a pádila do třídy. Srdce mi divně nepravidelně bušilo. Co to má znamenat? Proč mi přijde tak milý? Sedla jsem si do lavice vzadu u okna.
"Ayo, nechceš semnou být dneska ve skupině na chemické pokusy?" zeptal se mě Rei.
"Ale já jsem vždy ve skupině se Sayou?"
"Domluvil jsem se s ní, že chci být s tebou ve skupině. Řekla že to nevadí a že bude tedy ve skupině s Nobuem." a usmál se. To snad ne! Sayo, proč si mě prodala za Nobua?! "No dobře. Budu tedy s tebou ve skupině." To ne! Já s ním nechci být ve skupině! Sedl si vedle mě a poslouchali jsme rady učitele. Celou dobu na mě po očku koukal, ale já jsem to ignorovala.
Zpohledu Takeshiho:
Aya se držela učitelských rad, ale já jsem při pokusu přidal míň nebo víc. Byla na mě naštvaná a to se mi líbilo. Rád jsem jí takhle škádlil. "Reii takhle ne! Musíš tam přidat víc sodíku!" zlobila se na mě.
"Dobře sensei. Jak řeknete, víc sodíku." a přidával jsem ho tam víc a víc. Náš pokus začal pěnit a bublat a tak jsem zavolal učitele. Ten se našeho pokusu zbavil a vynadal nám.
"Kdyby si dělal ten pokus přesně jak řekl učitel, nemuseli by jsme uklízet všechny pokusné pomůcky§" hněvala se na mě Aya. "Promiň. Nechtěl jsem tě zatáhnout do problému, ale byla to zábava" smál jsem se. Už mi potom nevěnovala pozornost. Škola dávno skončila a mi jsme museli uklízet učebnu. Nikdo z nás pak už nic neřekl.
Když byla učebna poklizená Aya spěchala domů. "Počkej Ayo! Můžu jít s tebou?" volal jsem na ní. "Promiň strašně spěchám domů." a nazouvala si boty. Než jsem něco stačil říci odešla. Šel jsem za ní Když už byla doma, stál jsem před jejím bytem. Nejdřív jsem zaváhal, ale pak jsem nakonec zazvonil. Otevřela dveře a koukala na mě překvapeně. "C-Co tady děláš?" do stala ze sebe. "Chtěl jsem tě vidět a tak jsem za tebou přišel." řekl jsem jí důvod své návštěvy. Byla hodně překvapená a váhala jestli mě má pustit dovnitř. "Pojď tedy dál." a otevřela dveře víc dokořán.
Vešel jsem dovnitř a mezi tím Aya zavřela dveře. "Tady si sundej boty" řekla a odešla do kuchyně. Hmm tak tohle je její byt. Je docela malý na rodinu. Když jsem chtěl jít do vedlejší místnosti zastavila mě.
"Dáš si čaj?" řekla jakoby nic. "Jo moc rád" odpověděl jsem jí a šel za ní do kuchyně. Voda se zatím vařila v konvici a Aya mi nabídla sendviče. Byly moc dobrý.
"Ty tu žiješ s rodiči?" ptal jsem se.
"Ne. Moji rodiče bydlí dál od Tokia. Zaplatili mi tento byt protože vyšel penězi levněji něž pokoj na koleji."
"Aha" byla moc upřímná když to řekla.
"Co je vlastně ve vedlejší místnosti?" yl jsem zvědavý. Když jsem se zeptal s pozorněla a nevěděla co má říct.
"No... tedy... jak bych to řekla..."
"Hmm?"
"Cizí lidé nemají narušovat něčí soukromí, ne?"
"Ale já nejsem cizí" a usmál jsem se.
"Ale jsi. Skoro tě neznám. Jenom ve škole jsem se s tebou bavila." snažila se z toho vykroutit.
"Tak mě nech tě poznat víc." Jak jsem toto dořekl začala se červenat a pohrávat s prstýnkem na ukazováčku pravé ruky.
"Voda už je uvařená, udělám ti čaj" řekla a vstala od stolu. Prohlížel jsem si jí ze zadu jak vypadá. Má krásné dlouhé hnědé vlasy a není tak malá To jsem si už všimnul ve škole. Byla mi tak po bradu.
"Jak dlouho se chceš tady zdržet Reii" ptala se trošku kysele.
"No nevím. Asi dlouho dokud o tobě něco nezjistím." a usmál jsem se. Ayu to hodně zarazilo a chvílemi to vypadalo že mě něčím praští.
"Co by si o mě zjišťoval. Jsem stejná holka jako ostatní" smála se.
"Mě tedy nepřipadáš jako ostatní holky. Moc holek nečte dobrodružnou historii a navíc... žádná holka mě nikdy neodmítla až najednou ty." řekl jsem jí to. Vidím jak se celá červená až je to roztomilé. Podívala se na mě a pak znova uhnula pohledem. "Můžu vědět důvod tvého odmítnutí?" Znova se začala červenat, ale to už nevydržela a utekla do svého pokoje a zamkla se. Co mám teď dělat? Přesvědčit jí? Odejít? Napadla mě druhá možnost. Vzal jsem si poslední sendvič, omluvil jsem se jí za to co jsem řekl a odešel jsem.

Kapitoly Second face

19. června 2015 v 19:49
Kapitola 4.
Kapitola 5.
Kapitola 6.
Kapitola 7.
Kapitola 8.
Kapitola 9.
Kapitola 10.

Second face 1. díl

19. června 2015 v 19:47
Tak tady je konečně první díl second face. Moc se omlouvám za pravopisné chyby.
Z pohledu Ayi:
"Promiň! Já... už nemůžu s tebou být! Moc se ti omlouvám!" Tohle jsem já. Holka které dává kluk kopačky. ,,Chápu to. Doře. Můžeme být aspoň přátelé?" Zadíval se na mě nechápavě, ale přikýv na souhlas.
Nechala jsem ho tam a šla jsem zpátky do školy. Byla ještě přestávka, tak jsem se rozhodla, že půjdu do knihovny si číst. ,,Ayo! Ayo!" volala na mě má nejlepší kamarádka Saya. ,,Kam pa zase jdeš? Neříkej mi, že zase do knihovny." zdůraznila to slovo knihovna. ,,Ano. Chci si v klidu číst." odpověděla jsem jí. "Nikam nejdeš! Pojď semnou!" řekla a odtáhla mě na druhou stranu.
Z pohledu Takeshiho:
"Takeshi! Nechceš s náma obědvat? Jdeme na střechu."
,,Co? Jasně. Půjdu." rozhodl jsem se. Spousta studentů obědvalo v jídelně nebo ve třídě, ale já jsem radši obědval na střeše. Zvlášť když je venku teplo.
,,Nobu chceš se přidat?" pozvl jsem ho. ,,Moc rád." řekl to tak upřímně. Často se mi vyhýbá, ale teď jde s námi.
Jdeme chodbou a míjíme různé třídy, až jsme u schodiště, které vede na střechu. Na střeše školy je vážně fajn. Mmoc lidí sem nechodí, takže tu můžeme dělat co chceme. "Ještě se nedívej! Vydrž! Řekl neznámí hlas. Šel jsem za tím hlasem. Narazil jsem na dvě holky, která té druhé dává rozkazy, nedívat se. "Tak teď můžeš! Podívej se!" Ta druhá otevřela oči a rozhlížela se.
"Já myslela že na střechu nemůžeme?"
"Ale jo můžeme." Byla nadšená a dívala se do dálky. Vlasy jí vlály ve větru a užívala si příjemný vánek.
"Ayo a teď mi řekni, jak je to s tvým klukem."
"Hej potichu! Ať to nikdo neslyší." Pak už jsem neslyšel co si šeptají. Jejich rozhovor se týkal kluků, to je jasné. Jejich rozhovor už mě nezajímal a tak jsem se vrátil ke svému obědu. Ty dvě si nás ani nevšimli. "Takeshi, nechceš s námi jít dneska na karaoke?"
"Jasně to bude fajn. Co ty Nobu? Půjdeš taky?"
"Promiň dneska nemůžu, musím se učit."
"Noo, nutit tě nebudu" A zasmál jsem se. Poté zazvonilo a mi jsme pádili do našich tříd.
Z pohledu Ayi:
To je nádherný výhled. Nic takového jsem ještě neviděla. "Tak co tvůj přítel Ayo?" zeptala se mě zničeho nic Saya na kluka. "Prosím potichu Sayo. Nechci aby to někdo slyšel." vyjekla jsem. "Promiň tak jak je to s vámi?" šeptala mi.
"Rozešli jsme se."
"Co už zase? Kolikátý to byl?"
"Nevím" řekla jsem. Už si nechci najít kluka. Způsobují akorát problémy. Holku jenom využijou a potom jí odkopnou jako smetí. Kašlu na kluky. Pak zazvonilo a obě jsme rychle běžely do třídy.
Když konečně škola skončila, chtěla jsem rychle domů. Bydlím sama, rodiče mi zaplatili malýbyt, takže to vyšlo levněji než pokoj na koleji. Saya se mnou domů nechodí, takže chodím sama. "Hej ty! Jdeš sama?" zavolal na mě někdo. Otočila jsem se a uviděla jsem za sebou stát kluka. Proč zrovna nejpopulárnější kluk na škole musí zastavit zrovna mě? "Jdeš domů sama?" zeptal se mě znovu. "J-Jo. Mám to sice trochu daleko, ale jsem v pohodě."
"Mohu tě doprovodit?" řekl sebejistě. "Co? To je dobrý. Nemusíš se mnou chodit." odradila jsem ho. "Ale já bych tě rád doprovodil, prosím." zkoušel to znovu. "Na rovinu. Nechci aby si se mnou chodil, protože mě potom před bytem budeš chtít pozvat někam na oběd. A to odmítám!" řekla jsem to na rovinu. "A když mě teď omluvíš." Otočila jsem se na patě a šla domů.
Z pohledu Takeshiho:
Odmítla mě? Ta holka mě odmítla? To je poprvé, co mě nějaká holka poslala do háje. Je vážně zajímavá. "Takeshi jdem na to karaoke?" volali na mě kluci. Přiběhl jsem k nim a společně jsme šli na karaoke. Šly s námi i holky ze třídy.
Vybíral jsem si píseň. To ne! To mu nemůžu uvěřit! Oni tady mají písničku Gekidou? "Takeshi zazpívej tuhle. Je dobrá. Ostatní jsou trapný." řekl Kai. Štve mě to. Nemohu si ani zazpívat svou oblíbenou píseň, protože je pro všechny trapná. Nemohu si ani dovolit jim jí ukázat, protože bych se stal hlavní postavou všech pomluv.
Na karaoke se všichni bavili kromě mě. Řekl jsem všem že jdu domů.
Domů jsem dorazil před šestou a tak jsem se šel osprchovat. Myslel jsem stále na tu holku. Aya se myslím že jmenovala. Nemůžu uvěřit, že mě jen tak rychle odpálkovala, žádná to nikdy neudělala. Než jsem se nadál usnul jsem jako dřevo.
Ráno z pohledu Ayi:
Probudila jsem se brzo. Nasnídala jsem se, vysprchovala a oblékla se. Když jsem neměla co dělat, šla jsem se koukat na nové anime, které jsem nedokoukala. Po chvilce někdo zaklepal na dveře, ale já jsem to ignorovala. "Ayo to jsem já. Jdu dovnitř." ozvala se za dvěřmi Saya.
Nevnímala jsem jí, byla jsem tak do toho anime zažraná, protože to je tak dojemný.
"Ayo co to děláš. Musíme do školy."
"Uaaaa!"
"Co? Co to děláš?"
"Co? A promiň. Jen... je to tak dojemný, že jsem začala řvát."
"To vidím." řekla trochu kysele Saya
"Počkej chvilku, jenom si to dokoukám." zastavila jsem jí, než stačila pomalu odejít. "No dobře Tak ať ti to netrvá moc dlouho." zakřenila se.
Díl už je u konce, tak mě nezabije obětovat 3-4 minuty.
"Hele Ayo?"
"Hmm?"
"Opravdu tě ty anime tak baví?"
"No jasně. Je u nich hrozná legrace a líbí se mi jak lidi jsou tak dobří grafici." řekla jsem jí svůj důvod.
Anime skončilo. Vypnula jsem počítač, popadla tašku a spěchala za Sayou. Je má nejlepší kamarádka a nevadí mi jí ukazovat svou druhou stránku nebo mé zájmy.
Byly jsme před školní hlavní bránou, když tu najednou: "Ayo! Ayo! Dobré ráno!" volal na mě ten kluk ze včerejška. Jak to, že zná moje jméno? A co si jako myslí, že dělá? Volat na mě takovou dálku, přitahuje akorát pozornost. "D-Dobré ráno." Co to dělám! Měla jsem mu říci: "Nevolej na mě z dálky!" jsem tak pitomá. "Dobré ráno. Jakou budeš mít teď hodinu? Zeptal se. Co? To mu ještě budu říkat jaké mám hodiny? Pošli ho sakra do háje! "N-No... rodinný jazyk. T-Tedy moderní Japonštinu." Co to říkám! Pusa mi jede tak jak nechci! "Ayo můžeš na moment?"
"Co?" Saya na nic nečekala a odtáhla nás daleko od toho kluka.
"Neříkej mi. Kdy si s ním mluvila? Jak? A proč?" "Eh? Co tak najednou?"
"Řekni mi to." nakázala mi.
"No... když jsem šla ze školy, najednou mě oslovil a zeptal se jestli nechci, aby mě odvedl domů."
"A ty jsi to přijala?"
"Jasně že ne. Řekla jsem mu celý důvod, ale vypadá to že na to zapomněl." vysvětlila jsem jí to.
"Ty... ty jsi tak hloupá Ayo!"
"Eh?"
"Proč si ho odmítla? Nejpopulárnější kluk na škole tě pozval na schůzku a ty ho odkopneš?!"
"A to jsem neměla? Sayo, já už nechci kluka!"
"Aha."

Začalo zvonit a tak jsme běžely rychle do třídy.

Spřátelení blogu

19. června 2015 v 19:39 Spřátelené blogy

Kdyby někdo chtěl se přidat do spřáteleného blogu, uvítám ho s otevřenou náručí :D

1) Přezdívka pod kterou se budete zobrazovat

2) Vás blog


Sasumi Kinao

19. června 2015 v 19:34

Sasumi Kinao

Ledový drakobijec
Věk: 17
Narozeniny: 12. 12. 767
Charakteristika: Milá, přátelská. Ráda pomáhá přátelům. Je docela nemotorná. Co chvíli něco shodí nebo zakopne, klidně i o vlastní nohu. Jestli ji něco naštve, tak bych se držela od ní dál. V tom případě je něco jako trochu méně děsivá verze Erzy. Je tvrdohlavá, ale ráda dělá lidi kolem sebe šťastnými a rozveseluje je. Na rozdíl od své nálady, své city drží spíše zamčené v sobě. Snaží se své přátele nezatěžovat vlastními problémy a to bývá právě důvodem jejího nervového vykolejení, kdy z ničeho nic začne po ostatních křičet. Když se to stane a vrátí se opět do normálu, radši uteče a schová se někam.
Je spolehlivá a občas až moc důvěřivá. Ráda popichuje a otravuje lidi, nehledě jestli přátele nebo nepřátele. Hádání o blbostech jí baví, protože to bere jako takové malé zpestření chvilky, ale když dojde na vážné věci její humor se jako kouzlem vytratí. I přes to, že je ledový drakobijec, tak v ovládání ledu pořád pokulhává, ale časem se bude zlepšovat. Aby se držela svých přátel na stejné úrovni co se týče fyzičky, každý den chodí trénovat do lesa na mýtinku s jezerem, kde je rovněž její oblíbené a tajné místečko a kam právě často utíká před občas nešťastnou realitou.
Nejvíc se bojí hmyzu (nepočítaje mouchy, berušky, atd...teda pokud nejsou nějak zmutované nebo se z nich nestaly obři) a převážně pavouků. Za to na druhou stranu má velkou slabost pro roztomilé věci a nejradši by je umazlila k smrti :333 Spíše než dámu, připomíná svým chováním trochu kluka, co se týče zábavy, ale jako většina holek miluje romantiku a věci s tím spojené.
Ostatní: I když je to ledový drakobijec, tak jí nedělají problém ani teplé slunečné dny, nebo pouště. Ze začátku zvládne vytvořit z ledu jen nějaké malé věcičky nebo ozdůbky, útoky kde něco má vytvořit taky nejsou nejlepší a moc dlouho je nedokáže udržet. Po čase se ale ve všem bude zlepšovat.
Exeed
Jméno: Ronie
Povaha: Milá, přátelská a dotěrná
Dovednosti: Dokáže poznat skutečnou náladu a povahu lidí. A jako jedna z mála dokáže odhadnout Sasuminu pravou náladu. Což ostatní moc nedokážou.
Drak
Jméno: Icees [Ajsís]
Typ: Ledový drak
Povaha: Veselá, učitelská (naučila Sasumi rozveselovat ostatní)
Dovednosti: Dokáže člověka naučit posílení své duševní stránky. Naučila Sasumi maskovat své skutečné city a náladu

Alida Shiina

19. června 2015 v 19:31

Alida Shiina

Stínový drakobijec
Věk: 18
Narozeniny: 27.8.766
Alida je dívka, která ovládá magii stínových drakobijců. Její povaha se dá popsat jako: Horkohlavná, nebezpečná a snadno ji naštvete. (Něco jako Erza Scarlet). Ale má i dobrou stránku, kde miluje své přátelé. Nesnaší dotěrný kluky. Ráda čte knížky a má ráda temnou noc.
Ostatní: Její magie je stínový drakobijec. Když se hodně naštve tak je k nepoznání a nebezpečná. Dokáže ze sebe udělat stín.
Exeed
Jméno: Maria
Povaha: Veselá
Vzhled: Šedá kočka, černý flíček na levém oku
Dovednosti: Dokáže se přeměnit v člověka
Drak
Jméno: Elis
Typ: stínový drak
Povaha: Starostlivá, milá, přátelská

Dovednosti: stínová magie, naučila Alidu číst a psát