Zde je můj dříve a nefunkční blog.

Seznam shlédnutých anime

4. díl Hrdinové

16. července 2015 v 20:25
Minna Konbanwa!
Přináším po dlouhé době další díl Ryōkin mibarai to hime. Doat jsem se rozepsala. Tak doufám že se díl bude líbit. I když je teprve povídka na začátku. Vyšlo mi že bude mít asi dvě série. Budu teď tuhle povídku psát časteji než Second face, protože mě začala bavit. :D No přeji pěkné počtení a omlouvám se za pravopisné chyby a překlepy.

Hrdinové
Z pohledu Asuny:
U snídaně:
"Onne-chan co se děje? Vypadáš bledě a máš kruhy pod očima?" Promluvila na mě Sakura.
"Ah to nic není. Jenom jsem se dlouho učila." Pravda je že jsem se vůbec neučila a nemohla jsem ani usnout. Jako vždy u snídaně je ticho jako v hrobě. Jenom to ticho prolamují zvuky kousání jídla.
"Děkuji za snídani." Zvedla jsem se a šla jsem do školy. Celý večer jsem nemohla usnout. Pořád mi před očima naskakovala ta tvář toho úchyla. No radši na to nebudu myslet. DO školy chodím pěšky. Nerada vyvolávám rozruch, když přijedu limuzínou. A navíc musím i hned si sehnat novou uniformu, tahle je potrhaná, jak mě ten chlap včera svlíkal tak tím poškodil mou uniformu. Šla jsem brzo, aby tu byla dřív než holky. Pokud by to viděly hned by začali klást otázky. Zašla jsem rovnou k učiteli. Ten se aspoň moc neptá.
"Omlouvám se za vyrušení." A vstoupila jsem do sborovny.
"CO se děje Asuna-chan?" Zeptal se učitel s hrnkem kafe v ruce.
"Pane učiteli mohl by jste mi dát novou uniformu? Ta moje se včera poškodila když jsem upadla."
"Ale, ale to je zlé. Počkej nějakou tu myslím že mám." A začal se hrabat ve skříni. Zatím jsem čekala než jí najde a koukala přitom na hodinky kolik je.
"A mám ji." Zvolal po chvilce učitel.
"Tady ji máš a příště si dávej pozor."
"Ano a děkuji moc pane učiteli." Poděkovala jsem a šla jsem rovnou směrem na záchody. Cestou kde se dvě cesty křížily jsem narazila do kluka.
"Moc se omlouvám." A podívala jsem se na něho.
"To je v pořádku. Není ti nic?" Byl to Kyo Komura z mé třídy.
"Jsem v pořádku." A usmála jsem se. Když na mě tak koukal všiml si že mám potrhanou a špinavou uniformu.
"Co se ti stalo? Jsi někde zraněná?" Dělal si starosti.
"Ne nejsem. Včera jsem upadla na zem a nešťastně se mi potrhala i uniforma." Zalhala jsem. Nenechala jsem ho nic říct a hned jsem běžela na záchody. Na toaletě jsem se převlékla do své nové uniformy a tu starou jsem si dala do tašky. Podívala jsem se na hodinky a hned jsem šla do třídy. Erika a Rui tam už na mě dávno čekali.
"Kde si Asuno byla? Už jsme si dělaly starosti." Zlobila se Rui.
"Omlouvám se byla jsem na záchodech." A mile jsem se na ně usmála.
"Asuna pojď sem rychle." A odvedla mě ke své lavici a vytáhla mp3.
"Vezmi si sluchátko a poslechni si to." A podala mi ho. Uslyšela jsem krásnou melodii. Byla taková smutná, ale moc krásná.
"Tak co na ní říkáš?" Byla Rui zvědavá.
"Tu jsi složila ty Rui?" Překvapilo mě to. Rui se trochu začervenala.
"Je moc krásná. Jsi opravdu talentovaná. Dala jsi jí poslechnout Erice?"
"Jo. Řekla mi totéž co ty." A usmála se. Já a Erika jsme moc dobře věděli, že Rui má strašně ráda hudbu. Byla jedna z nejlepších v naší třídě. Umí moc hezky zpívat. Nerada zpívá před lidmi, ale přede mnou a Erikou se nebojí. Protože ví, že nám může důvěřovat a že se jí smát nebudeme.
Zazvonilo. Sedla jsem si do lavice a připravila si věci. Přišel učitel a všichni se ihned postavily.

Po hodině bylo čas oběda. Většinou jsme s holkama chodila ven před školu, ale teď jsme šly na střechu. Trochu tu foukalo, ale bylo tu příjemně. Holky si zatím sedly a já jsem zatím koukala kolem sebe. Byl tu nádherný výhled. Když jsem se otočila stáli tam kluci ze třeťáku a o něčem se baví. Podívali se na mě. Zarazilo mě to, ale nebála jsem se jich. Poté šli mým směrem. Nevím co po mně chtěli.
"Nikdy mě nenapadlo, že nějaká holka z druháku sem přijde." A usmíval se. Když jsem se na něj podívala jeho usměv byl podobný jako toho úchyla ze včerejška a ty úchylové co mě chytili na cestě. Začala jsem třást a vykřikla jsem strachem. Hlavu jsem si držela a nemohla jsem se přestat třást.
"Hej to se nás až tak bojíš?" A dotkl se mě. S výkřikem jsem do něj strčila. Spadl na zem.
"Hele ty. Trochu si troufáš." A zvedl se. Byl naštvaný jenom proto že jsem do něj strčila.
"Hej nechtě mou kamarádku na pokoji!" Zařvala na ně Rui. Vedle ní stála Erika a byla též rozzlobená.
"Máme tu další holky? A ještě ke všemu to jsou její kamarádky." A dále se usmívali.
"Rui, Eriko prosím jděte pryč." Snažila jsem se je přimět aby utekli. Nechtěla jsem, aby jim něco udělali.
"Utéct? A nechat tě tu samotnou Asuna? To bych nikdy nepřipustila. Jsi má nejlepší kamarádka a kamarádky vždy stojí při sobě." Byla jsem zaskočená. Ti kluci šli k nim. Jednoho jsem chytla a snažila se ho odstrčit a dostat se k Rui a Erice. Jenže jeden mě chytl a dost ošklivě mě uhodil do břicha.
"Asuna!" Křikla Rui a rozběhla se proti nim. Věděla jsem že nemá šanci a taky to byla pravda. Jeden jí chytil a pevně jí držel. Druhý se blížil k Erice. Usmíval se přitom. Erika se jich bála a když jeden k ní šel stuhla a třásla se. Vím co se Erice tenkrát stalo a proto nesmím dovolit, aby se k ní dostal. Jenže mě stále bolelo břicho a nemohla jsem se zvednout. Už vypadalo že jí ten kluk chytil, když mu nějaký kluk dal pěstí do nosu. Byl to blonďák a byl to ten co byl s Kuchinawou, když mě zachránil.
"Vztáhnout ruku na holku! A to si říkáte muži?!" Byl rozzlobený. Erika byla zachráněna. Díky bohu. Erika se za něj schovala a stále se třásla. Ti kluci byli zmatení. Ten co držel Rui odpadnul jako hruška na zem. Uhodil ho černovlasý kluk. Nejspíš dvojče toho blonďáka. Určitě je jeden Shun a druhý Shin, ale který. Ti kluci se shlukli k sobě.
"Vypadá to že je tu pěkná zábava." Ozval se hlas. Podívala jsem se směrem k dveřím nahoru, kde byl takový výstup a na něm stál Kuchinawa.
"Kuchinawa ze 3 D!" Vykřikl jeden.
"Cože ti kluci ze 3D? Což znamená..."
"Tihle dva jsou dvojčata z rodiny Kasai!" Rodina Kasai? Slyšela jsem o ní. Je to mafiánská rodina. A tihle dva jsou potomci?
"To je dobře že jste si vzpomněli! Ale teď by jste mohli odsaď vypadnout!" Zařval na ně ten blonďák. Kluci rychle utekli dolů do třídy.
"A nezapomeňte! Nikdy na holku nevztáhněte ruku!" Zařval ještě za nimi. Rui ke mně přiběhla a pomohla mi na nohy. Erika rychle běžela ke mně, aby nebyla vedle toho kluka. Obě mě podepírali.
"Jsi v pořádku Asuna?" Dělala si starosti Rui.
"V pohodě. Trošku surově mě uhodili do břicha, ale jsem v pořádku." A usmála jsem se na ně. Mezi tím, k nám kluci došli.
"Příště si dávejte pozor a na střechu radši už nechoďte. Většinou sem chodí třeťáci." Snažil se nám pomoct.
"Chtěla bych ti moc poděkovat za záchranu." Poděkovala jsem Kuchinovi. Erika se držela za mnou. Je hodně stydlivá když přijde na kluky. A proto jí vždy k tomu musí dokopat Rui nebo já.
"A ty..." Začala Erika. Ten blonďák se na ní podíval. Erika se radši dívala do země.
"Moc ti děkuji za záchranu." A poklonila se mu. Blonďák byl trochu zaražený, ale potom se usmál a poplácal Eriku po hlavě.
"To je v pohodě." A usmíval se. Erika zvedla hlavu a podívala se na něho. Něco jsem tušila, ale to uvidíme později.
"Už jsem ti říkal Asuna. Tohle Shun a tohle je jeho dvojče Shin." A ukázal na ně.
"Moc vás poznávám a děkuji za záchranu a za to před tím." Rui s Erikou se ně mě podívali. Nevěděli za to před tím co jsem myslela. Snad se teď nebudou ptát.
"V pohodě."
"Jmenuji se Asuna Himemiko a tohle jsou mě kamarádky Erika Mikoto a Rui Ao." Představila jsem ji své kamarádky. Chvíli na náš koukali a pak se dali na odchod. Bohužel jsme nestihli oběd, takže musíme jít ohlady do třídy. Stále jsem myslela na ten incident a na Eriku. Vypadá to že se jí někdo zalíbil. Usmívala jsem si pro sebe a Rui s Erikou na mě nechápavě koukaly.

Po škole mě tentokrát Rui s Erikou doprovodily domů. Bály se že se mi zase něco stane.
"Konečně je dneska pátek. Asuna mohly bychom u tebe přespat o víkendu?" Ptala se celá rozzářená Rui."
"Ale ano. Budu moc ráda." Chci aby u mě přespaly. Aspoň nepřetrpím víkend jako každý jiný.

Domluvila jsem se s nimi, kdy mohou přijít a hned se vydaly domů. Mezi tím jsem šla do svého pokoje se převléct a říci své matce, že tu budou o víkendu přespávat.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Alida Alida | Web | 16. července 2015 v 21:45 | Reagovat

Jé! Boží, boží, boží (ukludni se)! Těším se na další dílek :D Vážně to miluji :D

2 Aria Aria | Web | 16. července 2015 v 22:01 | Reagovat

[1]: Moc děkuji že se ti díl líbil :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama