Zde je můj dříve a nefunkční blog.

Seznam shlédnutých anime

10. díl Brigáda

25. srpna 2015 v 15:14 | Aria
Minna Konichiwa!
tka zase přináším díl povídky Ryōkin mibarai to hime. Chci jí do konce prázdnin dopsat takže dneska by tu měl být další díl. Asi už budou jenom dva díly a pak bude na řadu druhá sériie, kde se o všem dozvíme. Budete určitě překvapení :) Jak to nakonec všechno v téhle povídce dopadne. Jakmile skončí první sérii, chci se vrhnou na povídku Shinigami love story a povídky dračích sester. No o povídkách se dozvíte v druhém článku, který hned vyjde. no užijte si povídku a omlouvám se za pravopisné chybi.

Brigáda
Z pohledu Asuny:
"Mějte se tady moc pěkně, lidi." Loučil se s námi Rin.
"Ty se taky měj dobře." Oplatili jsme mu to. Dneska Rin odlétá zpátky do Ameriky. Ty dva týdny jsme si spolu pořádně užili. Bude nám hrozně smutno. Hlavně Rui. Bylo na ní poznat že jí bude Rin chybět.
"Asuna ještě něco." Otočil se na mě Rin.
"Co pak?" Usmála jsem se.
"To nic. Měj se dobře a za rok se zase uvidíme." Objali jsme se a šel dát letenku a nastupoval do letadla. Trochu mi pýchlo u srdce, když musí Rin odlétat. No budeme si muset zbytek prázdnin pořádně užít. Od Rui jsem slyšela že si vzala brigádu, něco o hudbě. Erika zase bude vypomáhat v obecní knihovně. Já jsem měla v plánu pracovat v cukrárně a pomoci jim péct. I Sho bude chodit na brigádu. Prý tam chodí často i ve volných chvílích. Zajímalo by mě co rád dělá. Všichni jsme se společně vrátili domů. Rozdělili jsme se a každý šel svou cestou domů.
V pokoji jsem přemýšlela nad svou brigádou ve které už začnu zítra. Budu vstávat brzy a vracet se domů budu o šesté večer. To mi vyhovuje. Když se budu snažit třeba dostanu prémii. Matka a otec se budou vracet pozítří. Řekl že nám přivezli nějaké suvenýry, tak jsem zvědavá co. Svůj čas jsem zabíjela opakováním látky ze školy. Večer jsem si včas lehla do postele a usnula.
Ráno:
Zazvonil mi budík. Nechtělo se mi vstávat, ale mám brigádu tak musím. V koupelně jsem si opláchla obličej učesala vlasy a převlékla se do letních šatů. S Sebou jsem si vzala mobil a pohodlné boty do práce. V klidu jsem si šla cestou. Potkala jsem Rui a Eriku jak také míří na brigádu. Zamávala jsem jim a vstoupila jsem do cukrárny, kde budu celé léto pracovat.
"Ach tak už jsi přišla Asuna-chan." Přivítala mě vedoucí. Byla moc hodná. A díky své přátelské auře je toto místo vždy tak živé.
"Přeji dobré ráno paní vedoucí. S čím mohu začít?" Řekla jsem formálně.
"Můžeš začít s pečením ovocných dortů. Doufám že je zvládneš. Pokud ne můžeš se někoho optat."
"Zvládnu to nebojte se." Upokojila jsem jí. V šatně jsem si oblékla zástěru a své pohodlné boty a mobil jsem s kabelou jsem strčila do skřínky a zamkla. Přesunula jsem se do kuchyně, kde už byli kuchaři.
"Přeji všem dobré ráno." Pozdravila jsem je. Všichni se na mě otočili a s úsměvem mě též pozdravili. Kouluje tu příjemná atmosféra, všichni jsou tak milí. S odhodláním jsem dala do pečení ovocného dortu. Nejprve jsem udělala těso a když se zatím peklo v troubě dělala jsem krém. krémem jsem potom upečené těsto polila a vyzdobila jahodami a borůvkami. Tohle je zatím nejjednodušší dosrt, takže mám v plánu jít na jeden o trochu těžší. Budou překvapeni.
Celý den jsem nedělala nic jiného než jsem pekla dorty a připravovala různé zmrzlinové poháry. Už bylo po šesté a tak jsem ještě vypomohla s mytím nádobí.
"Dneska jsi to zmákla dobře Asuna-chan. Všichni tě tady v kuchyni chválí." Začervenala jsem se. Nečekala bych že všichni mě budou tak chválit.
"Moc vám všem děkuji. Je tady tak příjemná atmosféra, proto se mi tak dobře dělalo." Když byla kuchyň krásně uklizená vzala jsem si své boty v kterých jsem přišla, zástěru jsem dala do skřínky a vzala jsem si kabelu s mobilem. Podívala jsem se na hodinky. Ukazovali 18:30. Rozloučila jsem se s vedoucí a pomalu jsem šla domů. Za chvilku mi zazvonil mobil. Zvedla jsem ho.
"Haló?" Řekla jsem do telefonu.
"Ah onne-chan jsi ještě ve městě?"
"Jo teď právě akorát odcházím z brigády."
"Mohla by si prosím koupit nějakou zmrzlinu a jahody?" Poprosila mě.
"To už doma žádné nejsou?" Divila jsem se.
"Bohužel ne. Už došli."
"No dobře půjdu to koupit, zatím se měj ahoj." A zavěsila jsem. Takže Sakura chce koupit zmrzlinu a jahody. To budu muset na druhou stranu. Přešla jsem přechod a dala jsem se přes celé město. V obchodě jsem sehnala zmrzlinu, ale bohužel jahody byli vyprodané. No snad to Sakuře nebude vadit. Vracela jsem se zpátky zkratkou. Začínala pomalinku tma takže bylo v uličce šero. Trochu jsem se bála, ale byla jsem odvážná. Temná ulička mě nezdolá. Trochu se ochladilo takže jsem se otřásla. Po chvilce jsem měla pocit že mě někdo sleduje. To mě trochu vyděsilo a tak jsem přidala do kroku. Jenže mě něco chytlo za ruce a dalo mi je za zády. Chtěla jsem vykřiknou, ale někdo mi dal přes pusu kapesník s nějakou omamnou látkou a hned jsem usnula a už si nic nepamatovala.
Zdáli se ozývali hlasy. Ještě jsem byla tou látkou omámená takže mi trvalo než jsem se vzpamatovala.
"Vypadá to že se naše holčička probudila." Nějací chlápci oblečení v saku se na mě dívali s pobavením. Nevěděla jsem o co tu jde. Byla jsem svázaná. O co tu jde. Jeden z nich ten vysoká ke mě se naklonil a chytl mě za bradu. Se strachem v očích jsem se na něj dívala. Nechtěla jsem to všechno zažít jako před tím. Sho zachraň mě.

"Ty budeš dobrá návnada, aby jsme vylákali Shoa Kuchinawu a jeho kamarády bratry Kasai." Mám být návnada pro Shoa. Co mu chtějí udělat. Co po něm chtějí?V hlavě mi to vše vířilo a nedokázala jsem se soustředit.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Alida Alida | Web | 25. srpna 2015 v 16:20 | Reagovat

Fíha!!!! Další, prosím!!!!!

2 Aria Aria | Web | 25. srpna 2015 v 16:29 | Reagovat

[1]: Bude tu i dneska další tak těš :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama