Zde je můj dříve a nefunkční blog.

Seznam shlédnutých anime

Mahiro a Tamaki (MaTa) Oběť

13. října 2015 v 19:31 | Aria
Minna Konbanwa!
Napadla mě taková povídka na Mahira a Tamaki zase! Když jsem znovu koukala na Hiiro no Kakera tak mě napadla. Už jsem byla trochu unavená tak to trochu vyzní divně ta povídka. No snad aspoň trochu se vám bude líbit. A moc se omlouvám za pravopisné chybi.

Oběť
Z normálního pohledu:
Onikirimaru byl zapečen. Tamaki a kluci si zatím mohli oddechnout, ale sami tušili že pečeť Onikirimaru dlouho neudrží.
Tamaki se chystala do školy. Převlékla se do své uniformy, popadla svou tašku a šla do školy. Cestou se ohlédla na chrám kde je Onikirimaru zapečetěný. Měla zvláštní tušení, ale ignorovala ho. sešla schody a pokračovala po stejné cestě, kterou vždy s klukama chodí. Přemýšlela nad tím vším co se stalo mezi nimi a Logos. Jak nad tím dumala už byla před školou. Akorát zvonilo a tak běžela, aby to včas stihla. Vešla do třídy a hned její pohled utkvěl na Takumu, který sedí hned za ní. Koukal z okna a nad něčím přemýšlí.
"Tamaki! Pojď sem!" Volala na ni její nejlepší kamarádka Kiyono. Tamaki za ní šla a cestou pozdravila i Takumu. Ten se na ni podíval a pozdrav jí oplatil.
"Tak co dneska si šla bez kluků?" Vyzvídala Kiyono.
"Ach jo. Dneska jsem šla sama." A koutkem oka se podívala na Takumu. Začala hodina a do třídy vešel učitel. Všichni se posadili a znovu si sedli.

Byl oběd a Tamaki obědvala jako vždy s klukama na střeše. Byla ráda že jsou v pořádku a že se jim rány už zahojili.
"Kluci opravdu jste v pořádku?" Dělala si o ně starosti. Všichni se na ni podívali.
"Jsme v pořádku. V nás proudí démoni krev, takže se uzdravujeme mnohem rychle než obyčejní lidé." Ujistil jí Yuuichi. Tamaki sklopila pohled. Víc že zraněný jsou kvůli ní a že se ještě jako princezna Tamayori stále ne tolik probudila.
"Přestaň mít takový pohled." Tamaki zvedla hlavu a podívala se na Mahira-senpaie.
"Chlap potom není hustý, když je holka smutná a navíc pro tebe je lepší když se usmíváš."
"Souhlasím se senpaiem." Přidal se Shinji. Tamaki si dala menší facky na probuzení a vrátil se jí zpátky usměv. Kluci se na ni taky usmáli.
"Co ale bude teď dál?" Optala se jich Tamaki. Kluci se zamysleli.
"Logos se určitě jen tak nevzdá a budou chtít sílu Onikirimaru získat."
"To je pravda, pokusím se po nich podívat. Mám takový pocit že už možná vím kde jejich úkryt leží."
"Opravdu Shinji?" Dělala si naděje Tamaki. Nakonec se rozhodli že se Yuuichi přidá k Shinjimu a Tamaki, Mahiro a Takuma budou hlídat Onikirimaru.
Přestávka na oběd skončila a všichni odcházeli do svých tříd. Jako vždy se dohodli že na sebe budou čekat před bránou. Tamaki přišla jako poslední, protože měla službu. Společně s Takumou a Mahirem odcházeli k chrámu. Cestou si povídali a smáli se. Nejvíc z nic Mahiro. Tamaki cítila sílu Onikirimaru už když procházela bránou. Věděla že je jen zapečetěný, ale proti takové síle nevěděla co má dělat. Trochu se jí z toho zamotala hlava, ale ne tolik aby se kvůli ní zamotala. Vstoupili do místnosti kde je Onikirimaru zapečetěný. Její babička vystavila silnou bariéru a toho by mělo udržet.
"Onikirimaru se musí znovu zapečetit. Kdyby nikdy taková strašná síla neexistovala. Nezranila by tolik lidí." zesmutněla Tamaki. Mahiro na to tentokrát neříkal nic a z místnosti odešel.
"Zapečetit co?" Mluvil si pro sebe. Tamaki s Takumou šli za Mahirem a společně odešli se najíst k Tamaki. "Co se děje Mahiro-senpai?" Všichni upřeli pohled na Mahira. Ten celou dobu mlčel a ani se nějak nezapojil do konverzace. Když si všiml že na něj všichni se dívají začal nadávat. Tamaki a kluci si oddechli. Báli se že ztratili svého Mahira-senpaie a nahradili ho tichým. Jakmile všechno jídlo snědli Mahiro se šel nadechnout čerstvého vzduchu. Nikdy to nedělal až teď. Namířil si to zpátky do místnosti kde sídlí Onikirimaru. Díval se na meč s očima plné bolesti, strachu a utrpení. Zaťal pěst.
"Obětuju se dřív než bude Baba-sama chtít obětovat Tamaki díky její krvi." Celou tu dobu se díval na meč. A dodával si odvahu, že nemá co ztratit. Obětuje se pro někoho na kom mu záleží. Uslyšel kroky jak někdo míří dovnitř. Koutkem oka kouká na vchod, ale neotočí se.
"Mahiro-senpai? Co děláš na tomto místě?" Divila se Tamaki.
"Nic jenom jsem nad něčím přemýšlel." Otočil se a mířil k Tamaki. Ta svůj pohled sklopila. Mahiro k ní přistoupil a ťuknul jí na hlavu. Tamaki se na něj podívala. Jeho temně zelené oči se odráželi ve svitu měsíce. Jeho oči jí zaujali. Chtěla něco říci, ale to byl Mahiro rychlejší a pevně ji objal. Tamaki tohle nečekala. Byla natolik překvapená že se nezmohla na slova.
"Promiň Tamaki. Promiň." Nechápala za co se jí omlouvá.
"Slib mi prosím jednu věc, prosím."
"Ano!" Odpověděla mu.
"Slib mi že tohle vše přežiješ. Budeš se smát ať se stane cokoliv. Síla Onikirimaru je silná a Logos se jí budou chtít zmocnit. Odolávejte jim jak jen to půjde." Nechápala proč tohle najednou říká. Hned jak jí pustil zasmál se tomu jejímu obličeji, aby se tak zamaskoval. Zase se pošťuchovali tak jako dřív. Už se bála že starý Mahiro někam zmizel.
Tamaki se vrátila do pokoje a přemýšlela nad čím to Mahiro-senapi myslel. Zavřela oči a přemýšlela.
Soustředila se. Kolem ní se udělala tma. Otevřela oči a nic neviděla. Uslyšela šplouchání vody a tak se otočila. Hrůzou zkoprněla. Nemohla uvěřit svým očím co viděla. Mahiro-senpai stál v bílém kimonu uprostřed většího rybníka. Má zavřené oči. Začal se potápět. Tamaki na Mahira-senpaie křičela, ale hlas k němu nedošel. Poté se dívala jenom na rybník, kde Mahiro-senpai utonul. Tamaki začala hystericky řvát ať se probudí. Byla zpátky ve svém pokoji. Strašně se jí ulevilo. Byla to jako skutečnost. Zvedla se a šla si o tom popovídat s babičkou.
Zaklepala otevřela dveře a vstoupila do místnosti zalité měsíčním svitem. Tamaki se zarazila. Mahiro tam seděl a kousek od něj Ashiya a jí takoyaki.
"Co tady dělá Mahrio-senpai babičko?" Zeptala se babičky. Nic jí na to neodpověděla.
"Přípravy jsou hotové můžeš jít Mahiro." Mahiro se vedl a nic neříkal. Na Tamaki se ani nepodíval. Tamaki ho sledovala než zavřel dveře a pak se začala věnovat babičce.
"Babičko co to znamená? měla jsem sen. Sen ve kterém se Mahiro-senpai topí. Vypadalo to jako nějaký obřad. Vypadalo to jako skutečné." Baba-sama mlčela. Nemělo cenu to před Tamaki tajit. Sama by hned na to přišla.
"Tamaki, ty sama dobře víš že síla Onikirimaru je tak velká, že už se dostává ven z mé pečeti."
"Ano to vím."
"Aby byla síla Onikirimaru znovu plně zapečetěná vyžaduje to oběť. Oběť, která potlačí síly Onikirimaru."
"Oběť myslíš lidskou bytost?" Přikývla jí na to. Tamaki se zděsila. Jak se může člověk obětovat aby potlačil síly Onikirimaru.
"Tím tedy mi naznačuješ že Mahiro-senpai je ta oběť pro Onikirimaru?" Přikývla jí na to. Tamaki nemohla uvěřit svým uším. Mahiro-senpai se bude chtít obětovat? Snaží se tím ochránit svět a tak jedinou možnost volí sebe jako objetný beránek?
"Víš Tamaki, rodina Atori nese ze své minulosti hřích, který spáchal jejich předek, když utekl z boje proti Onim. Proto se vždy musí obětovat jeden člen rodiny Atori, který v sobě nese krev jejich předchůdce, aby tak odčinili jeho hříchy."
"To je strašný babičko! Nemůžeme nechat člověka obětovat Onikirimaru. Zvlášť Mahiro-senapi! To nedopustím!"
"Na to už je pozdě Tamaki. Mahiro se s tím smířil a přešel k tomuto závěru. Nechá se jako oběť, obětovat Onikirimaru a tak zapečetí jeho síly a zachrání tím tak svět." Tamaki to už nechtěla poslouchat. Vyběhla z pokoje a začala hledat Mahira-senpaie. Dívala se všude. Podívala se i do místnosti kde má být Onikirimaru, ale zmizel. To jí vyděsilo ještě víc. Vzpomněla si na ten sen. Velký rybník okolo spousta stromů. Tamaki běžela co jí nohy stačili. Doběhla k velkému rybníku. Uprostřed stál Mahiro a držel v ruce meč. Držel ho pevně v rukou. Vytáhl ho z pochvy a natočil ho ostřím proti sobě. Dál se Tamaki nemohla dívat. Z plných plic zakřičela jeho jméno. Mahiro se vyděsil a podíval se směrem, odkud křik přišel.
"Tamaki co tady děláš!" Zděsil se když jí uviděl.
"Mahiro-senpai prosím nedělej to! Může být i jiná možnost jak zapečetit Onikirimaru!" Prosila ho.
"to nejde! Rozhodl jsem se! Radši obětuju sebe než aby obětovali tebe! Nedělej mi to těžší Tamaki!"
"Ne! To nemůžeš Mahiro-senpai! Co by na to řekl Takuma, Shinji, Yuuichi-senapi, Suguru-san a dokonce i Mitsuru. Nikdo by nechtěl aby si umřel. Jsi náš drahý kamarád." Tamaki na nic nečekala a vlezla do ledové vody za Mahirem. Křičel na ní ať tam zůstane, ale ona jeho prosbu ignorovala. Jakmile byla blízko u něj skočila mu do náruče. Brečela. Mahiro už dál nemohl odolat Tamakiiným prosbám. Pevně ji k sobě přitiskl a brečel taky. Bylo to poprvé co ho někdo vidí plakat, ale je mu to bylo jedno. Když to byla Tamaki tak mu to bylo jedno. Oba dva šli na břeh a navzájem se podepírali jako by neměli v sobě žádnou sílu.
"Ty jsi opravdu tvrdohlavá holka." Tamaki se na něho usmála. Stále se ho držela jako by se bála že uteče.
"Tamaki kdybych se obětoval byla by větší šance že bys přežila. Nechtěl bych tě vidět mrtvou." A zastrčil jí pramínek vlasů za ucho.
"To ani já. Nikdo z nás by nechtěl ztratit tak blízkého přítele." A usmála se na něj.
"Jenom přítele?" Popadl Tamaki za ruku přitáhl jí k sobě a něžně jí políbil. V tom polibku byl strach, radost, smutek. Všechny pocity se mísily dohromady. Hned jak Tamaki pustil řekl: "Tamaki prosím, buď při mém boku napořád." Tamaki stála bez hnutí, ale pak se dostala k odpovědi.

"Ano. Budu stát vždy na tvé straně." A věnovala mu ten nejkrásnější úsměv.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Alida Alida | Web | 14. října 2015 v 17:03 | Reagovat

Moc hezké :D
Jsem ráda, že mu pomohla :D
Tenhle pár mám po Tamaki x Takuma, nejradši :D

2 Aria Aria | Web | 14. října 2015 v 18:23 | Reagovat

[1]: Já Takumu a Tamaki taky preferuji, ale prostě teď mám radši Mahira a Tamaki. Asi proto že mi Mahiro někoho hodně známou postavu připomíná :)

3 Aria Aria | Web | 14. října 2015 v 18:24 | Reagovat

[1]: Jsem moc ráda že se povídka líbila :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama