Zde je můj dříve a nefunkční blog.

Seznam shlédnutých anime

Shinigami love story- 6. díl Rozhodně tě zachráním

29. prosince 2015 v 16:30 | Aria
Minna Konbanwa!
Tak tady je předposlední díl Shinigami love story. Doufám že rádi čtete tuhle povídku. Omlouvám se za gramatické a pravopisné chyby.

Rozhodně tě zachráním
Neděle z pohledu Reiny:
Byla jsem na místě, které jsem nikdy neznala. Jsem tu sama a nikoho tu neznám. Král shinigamiů, mě nazval svou ženou. Co se tu u všech čertů děje. V duchu jsem volala Renjirovo jméno a doufala, že mě zachrání. Několikrát jsem se snažila utéci, ale buď jsem zabloudila, nebo mě chytil jiný shinigami a vrátil mě do pokoje. Nevím kolik dní uběhlo, protože tady den není. Chybí mi slunce a větřík. Má zahrada. Chci domů. Po chvilce se ozvalo zaklepání a do vnitř vešla nějaká služebná.
"Pan Reizo-sama si přeje, aby si se oblíkla do těchto šatů." A podala mi černé šaty se stříbrným vyšíváním.
"Řekni svému pánovi, že já toto odmítám." a hodila jsem šaty na zem. Služebná nic neříkala a v klidu odešla. Nechtěla jsem tu být. Lehla jsem si na postel a přestala jsem vše okolo vnímat. Za chvíli se ozvala další zaklepání, chtěla jsem to ignorovat, ale za dveřmi se ozývali divné zvuky. Sedla jsem si na postel a hypnozovala jsem dveře. Ty se po chvilce otevřeli a v nich stálo víc služebných, které s sebou nesli nějaké věci. Za nimi stáli nějaké divné příšery. Měli čtyři ruce dvě nohy a dvě hlavy a na každé hlavě jenom jedno oko. Byla jsem strašně vyděšená. Neměla jsem ani sílu se pohnout z místa. Služebné mě popadly a začali mě převlékat. Jedna mi dělala vlasy, druhá mi upravovala pleť. Neměla jsem odvahu ani utéct, protože dveře hlídali ty hnusné příšery.
"Pan Reizo-sama je netrpěliví. Čeká na ní." Jedna služebná volala na ty druhé ať si pospíší. Hned jak jsem byla hotová mě odvedli ty příšery. V pase měli meče a jiné věci, kterými by mi usekli hlavu. Odvedli mě do velkého sálu, kde bylo rozsvíceno spousta svícnů. Uprostřed stál velký stůl, který průměrně měřil pět metrů. Možná víc. Seděl u něj ten shinigami, který mě považuje za svou ženu. Příšery mě usadili do židle na druhém konci stolu, takže jsem seděla přímo čelem k tomu shinigamimu.
"Vítej u mě doma. Jak se ti tu líbí?" začal. Neříkala jsem nic.
"Ale nebuď tak naštvaná, že jsem tě unesl. To bylo v části dohodě se kterou jí máš semnou.
"Já žádnou dohodu nemám. A už vůbec ne s vámi." Zlobila jsem se. Zasmál se. Něco co jsem řekla ho pobavilo.
"Ale no tak. Já jsem král tohoto světa a nikdy jsem neudělal chybu. A tu tvou dohodu si dobře pamatuji. chceš abych ti o ní řekl?" Polkla jsem. Chtěla jsem to vědět, ale zároveň jsem se bála.
"V naší dohodě stojí, že když ti zachráním život a dám ti nějaký čas. V určitý den, kdy jsi stvrdila smlouvu si vezmu tvou duši. Jinak řečeno, prožila jsi svá léta života a teď tvá duše patří mně." On mi zachránil život? Když jsem umírala? Kdy to bylo? Nepamatuji si, že bych někdy umírala.
"To je lež! Já nikdy neumírala. Pamatovala bych si to." Šla jsem za svým.
"Ano to máš pravdu. Nepamatuješ si to, protože si byla ještě malé dítě, které nemělo rozum. Nepamatuješ si? Rodiče ti přece museli říkat že si měla vážnou nemoc, kterou si málem nepřežila. Nebo ti to tajili?" přemýšlela jsem. Matka mi kdysi říkala, že jsem byla nemocná, ale nikdy neříkala že to bylo vážné.
"Ale proč si mě tedy zachránil? Proč si zachránil malé dítě?" To mi nešlo do hlavy.
"Ptáš se proč? Ani sám nevím. Udělal jsem to asi z nudy." Takže mi zachránil život z nudy.
"Říkal jste že má smlouva vypršela. Co se semnou stane?" Bála jsem se odpovědi.
"To už záleží na mě, co s tebou provedu. Jenže ty si semnou stvrdila smlouvu, což znamená že se staneš mou ženou. Bylo by lehké tě dát do ráje k ostatním duším." To je nejhorší věc, která mě mohla potkat.
"Ale už dost o smlouvě nemáš trochu žízeň? Napij se tohoto bude ti líp." stál u mě a podával mi sklenku vína.
"Jsem nezletilá, nemůžu pít víno."
"Tady to neplatí, jen trochu ochutnej, je lepší než to u vás na zemi." Dal mi jí do ruky. Chvilku jsem se na ní dívala a pak jsem se jí napila.
"To víno je vážně dobré. Takové sladké. Jak ho pěstujete?"
"Jako hnojivo používáme lidská těla, po kterých rostou nejlépe."
"Aha, je vážně dobré."
"Jen pij. Máme ho dost."

Z pohledu Renjira:
Neměl jsem to dopustit.Král si vzal její duši a její tělo zůstalo tady. Vzal jsem její tělo do náruče a odletěl jsem s ním do jejího domu. V jejím pokoji jsem její tělo položil na postel. Rozhodně jí dostanu zpátky.

ve světě shinigamiů je to jinak, než na zemi. Slunce tu nesvítí, jen oheň. Došel jsem k paláci. Zastavili mě stáží.
"Dovnitř nikdo nesmí. Nařídil to sám Reizo-sama." Nechce nikoho pouštět dovnitř dokud se neosvědčí.
"Jsem práva ruka Reiza-sama. Jmenuji se Renjiro." a snažil jsem se kolem nich projít.
"Podle nařízení Reiza-sama tě máme dát do vězení." Nešlo to po dobré tak to půjde po zlém. Omráčil jsem dva strážní a běžel jsem dovnitř paláce. Nikde nikdo.
"Vítej doma, můj věrný příteli." Podíval jsem se. Uviděl jsem Reiza ve své mladé podobě jak sedí na trůně a vedle něho sedí Reina.
"Však moc dobře víš, že už přátelé nejsme." A přišel jsem blíž.
"Ah ano to máš pravdu. Vzepřel ses mému úkolu, který jsem ti dal."
"Pusť Reinu. Ona není majetek. Sama se rozhoduje za svou duši."
"Také se sama rozhoduje. Jestli jí chceš tak si jí vem, pokud ona bude chtít." a začal se usmívat.
"Reina to jsem já. Půjdeme domů. Tvá zahrada, květiny na tebe čekají." Její pohled byl nepřítomný. Nebyla to ona.
"Ty bastarde co jsi jí udělal?!" Byl jsem naštvaný.
"Já nic. Jen sem jí dal trochu napít vína." To ne. Zapovězené víno. Kdo se ho jednou napije je spoután s tímto světem a zapomene na to co kdysi byl. Volal jsem několikrát její jméno. Neodpověděla mi.
"Víš Renjiro. Vzepřel ses mému rozkazu, tím že místo, aby si mi přivedl její duši sis z ní udělal svou ženu. Myslíš že by s tebou podstoupila obřad? Kdyby ano, její duše by to možná nevydržela a nakonec se roztrhala. Tak jako se stalo u jiných duší, které podstoupili obřad. Já jsem jí aspoň zachránil. Tys jí vedl na smrt. A navíc smlouva je smlouva, nemáš plné právo do toho zasahovat. Chopte se ho." Z obou stran mě popadli silné paže. Odváděli mě pryč, ať jsem se snažil sebevíc.
"Reina! Přísahám že tě odsud dostanu! Počkej na mě!" Hodili mě do vězení. Toto vězení je postavené z pečetícího kamene, takže mé síly jsou k ničemu. Musím vymyslet jak se odtud dostat.

Z normálního pohledu"
"Suboshi!" Volal Reizo na nejmladšího shinigamiho.
"Ano můj pane?" Poklekl před ním malý shinigami.
"Od teď nahrazuješ ve všem Renjira. Stáváš se mou pravou rukou. Dosáhl si toho tím, že si mi dával informace o Renjirovi."
"Ani nevíte pane, co na to mohu říct." Reizo se pro sebe usmíval.
"Za pár dní bude poprava. Chci aby si se uskutečnil přípravy."
"Pane, chcete popravit vašeho přítele?"
"On už není můj přítel a ani moje pravá ruka. Velmi se prohřešil a za to musí být potrestán." Suboshi na to neříkal nic. Neodporoval svému pánovi a odešel.
v cele Renjiro přemýšlel jak se odtud dostane. Po chvilce se před železnými dveřmi objevil malý shinigami.
"Renjiro-san!" Volal na něj šeptem. Renjiro se zvedl a přišel blíž ke dveřím.
"Suboshi co tu děláš?" Byl překvapený.
"Zachraňuji ti život. Reizo-sama mě pasoval na svou pravou ruku. Mám zřídit tvou popravu. Velmi mi důvěřuje. Nechci ho zklamat, ale vím co je správné."
"Suboshi. Zacházíš tak daleko aby si mě zachránil?"
"Vím co k té lidské holce cítíš. Renjiro mě pověřil úkolem vás sledovat. Teď mě dobře poslouchej. Tato lahvička má uspávací účinky. Až tě bude kontrolovat stráž rozsyp jim to za krk a oni ihned usnou. Hned jak se dostaneš z vězení čekej na ve velkém sále. Nějak se tam ukryj, než tam příde Reizo-sama s Reinou."
"Reina se ale napila zapovězeného vína. Nepamatuje si mě."
"To už nech na mě. Hodně štěstí, Renjiro-san." Hned na to malý shinigami odešel. Hledal Reininu komnatu. Zaklepal na dveře s vstoupil do ní. Dívka oděná v černém se dívala nepřítomně z okna. Suboshi k ní přistoupil.
"Prosím nekřič. Vezmi si tohle. Je to velmi dobré. Říká se tomu lektvar vzpomínek. Ruší kouzlo zapovězeného vína." Dívka si lektvar vzala a napila se z něho. Její nepřítomný pohled se pomalu vytrácel.
"Teď mě dobře poslouchej. Až ty a Reizo-sama půjdete do velkého sálu, předstírej že si na nic nepamatuješ. Reizo-sama tak nepozná že sis vzpomněla kdo si. V sále bude někde schovaný Renjiro-san tak buď hlavně opatrná ať se neprozradíš." Reina mu na to přikývla a dělala že má zase svůj nepřítomný pohled.

Jak Suboshi řekl Reizo a Reina šli do velkého sálu. Oba si sedli a čekali až přídou hosté na popravu. Nečekaně se ze krytu vynoří Renjiro, který byl schovaný mezi záclonami za nimi a popadl Reinu do náruče. Reizo na sobě nedal nic znát. Ani to že byl překvapený.
"Jak jsem slíbil. Přijdu si pro Reinu." řekl a pevně držel dívku ve svém náručí. Reina stále dělal že nic neví, ale ruku, kterou měla položenou na jeho hrudníku sevřela.

Omlouvám se že není obrázek. Nemohla jsem žádný vhodný najít. Doufám že to nevadi.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Alida Alida | Web | 29. prosince 2015 v 19:38 | Reagovat

Páni! Moc se těším na další!
Renjiro! Nakopej Reizovi zadek! :D

2 Aria Aria | 29. prosince 2015 v 19:50 | Reagovat

[1]: moc ti dekuji ze ji ctes :) Jsem rada ze se ti libi :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama