Zde je můj dříve a nefunkční blog.

Seznam shlédnutých anime

Prosinec 2016

Watashi no Ookami-kun RECENZE

28. prosince 2016 v 16:51 | Aria |  Manga anketa

Watashi no Ookami-kun

Typ: Manga
Počet knih: 3
Počet kapitol: 17
Žánry: Romantika, komedie, shoujo, reverse harem, bishounen, nadpřirozeno, školní život, drama

Kusonoki Komugi žije se svou matkou sama v Tokiu. Jenže kvůli služební cestě své matky se musí na rok stěhovat ke svému otci na Hokkaido. Doufá, že si najde nové kamarády a hned v nové škole ji posadí vedle populárního kluka Ookamiho Yuu, který ji řekne že krásně voní. Komugi nechápala co tím myslel, ale později přijde na jeho tajemství, které je před ostatními utajeno.
HODNOCENÍ:
Manga je naprosto úžasná. Moc se mi líbila. Miluju nadpřirozena a když se člověk promění na zvíře. Hodně mě tahle manga mile překvapila. Dlouho díly nevydávali a musela jsem čekat, ale nakonec je tu celá a jsem ráda, že dobře dopadla. Rozhodně doporučuji k přečtení.

Hodnocení 10/10 hvězdiček

Ai hime- Ai to himegoto RECENZE

28. prosince 2016 v 16:39 | Aria |  Manga anketa

Ai hime Ai to himegoto

Typ: Manga
Počet knih: 3
Počet kapitol: 13
Žánry: Romantika, shoujo, komedie, drama

Mao Takagi je mladá středoškolačka, které odjíždějí rodiče do zámoří. Mao celá šťastná, že zkusí život sama dělala ukvapené závěry. Její rodiče to samozřejmě nedovolí a svěří ji do péče jejímu strýci, mladšímu bratrovi jejího otce. Co je na tom nejhorší je to, že se ti dva už předtím potkala a do sebe se zamilovali. Tak začíná příběh komplikovaného vztahu mezi strýcem a neteří.
HODNOCENÍ:
Manga se mi strašně líbila. Taková klidná manga na klidný odpoledne. Hrozně se mi líbí kresba. A co bych čekala že mi je ta kresba povědomá. Tuhle mangu nakreslil stejný mangaka co nakreslil Sora Log, ale tuhle mangu jsem četla dřív jak Sora Log. Rozhodně doporučuji k přečtení, je moc pěkná.
Spoiler: Nejvíc mě dostalo, když ti dva byli na hotelovém pokoji a jak Mu Mao řekla, že to s ním nemůže udělat. Jak toho potom nechal a jak jí potom řekl: "Jestli se budeš takhle loudat tak na tebe vážně skočím." To mě opravdu dostalo :DDD Rozhodně doporučuji.

Hodnocení 10/10 hvězdiček

Pretear RECENZE

28. prosince 2016 v 16:16 | Aria

Shin Shirayuki-hime Densetsu Pretear

Typ: Anime
Počet dílů: 13
Žánry: Komedie, fantasy, romantika, shoujo, milostný mnohoúhelník, groteska, reverse harem, bishounen

Šestnáctiletá dívka Himeno Awayuki si zvyká na novou rodinu. Její otec se oženil s vdovou, která vlastní snad celé město a k tomu do její rodiny přišly i dvě nevlastní sestry, která jedna z nich si Himeno často dobírá. A aby toho nebylo málo tak se jí do cesty připletou i krásní kluci, kteří si říkají rytíři Jinseie a že jediná Himeno jim dokáže pomoct.
HODNOCENÍ:
Je to velmi hezký a klidný anime. I když tedy nevím jestli konec je moc klidný. Trochu se tam míchají dvě pohádky. Popelka a Sněhurka to na to přijdete během anime sami. Osobně se mi anime moc líbilo. Tak já mam často ráda obrácené harémy, takže tohle anime nebylo vyjímkou. Od začátku jsem si oblíbila Himeno. Není to taková ta chudinka, která se snadno vyleká. Ne, je to silná dívka a takové dívky v obrácených harémech moc není, takže jsem si anime hodně oblíbila. Rozhodně doporučuji.

Hodnocení 10/10 hvězdiček

Dárek pro Adís. Moc se omlouvám

24. prosince 2016 v 12:00 | Aria |  Moje kecy

Dárek pro Adís


Moc se ti omlouvám že tu dárek není. Poslední týden před Vánoci jsem neměla moc čas plus jsem na to zapomněla, ale slibuju že tu dárek bude o Vánoční svátcích. Sice tu nebude dneska na štědrý den, ale někdy během týdne by se tu měl objevit. Ještě jednou se ti omlouvám.

Šťastné a Veselé vánoce

24. prosince 2016 v 12:00 | Aria
Minna Konichiwa!
Tak tady je dárek pro Alidu doufám, že se ti bude líbit. Omlouvám se za pravoposné chyby.

Šťastné a Veselé Vánoce
Anime: Fairy Tail
Pár: Natsu a Lucy
Žánry: Komedie, romantika

Z normálního pohledu:
Ve Fairy Tailu nastalo období zimy. Všude bylo bílo a všechny stromy odpočívaly pod sněžnou peřinou. Bylo by to klidné zimní období, kdyby cech Fairy Tail nepořádal Vánoční ples a členové cechu se nechovali jako blbci.
Zrovna Natsuv tým zase vyvedl pořádnou neplechu. Zdemolovali půlku města při jejich práci s chycením zlodějů. Lucy s Happym si jako vždy povzdechli a říkali si, že je to pokaždé a že se to asi nezmění. Dostali jen půlku odměny za což nebyla Lucy ráda, protože potřebovala jak peníze na nájem tak i na Vánoční dárky. Taky chtěla péct cukroví. Ale 50 000 jenů si nájem nezaplatí leda ty dárky, ale pak by jí domácí vyhodila i s jejími dárky. Proto se rozhodla vzít si práci a vyřídit jí sama.

Z pohledu Lucy:
Tabule s žádostmi byla před Vánoci hodně plná, zvlášť se jednalo o úklid. V tom jsem jí našla svou práci za dobrý vysoký peníze. Úplně mi svítili oči. Jednalo se o práci úklidu velkého domu za 500 000jenů. To budu mít jak na nájem tak i na dárky a na suroviny pro cukroví. Pomyslela jsem si. Popadla jsem žádost pozorně jsem se podívala jestli někde není Natsu. Určitě by společně s Happym chtěl jít semnou a pak by jsme si museli odměnu rozdělit což se mi nechce. Když jsem ho nikde neviděla, okamžitě jsem přešla k Miře a žádost jí podala.
"Dobře Lucy. Dům leží dvě hodiny odsud ve městě Hijabaku. Dej na sebe pozor a hodně štěstí s úklidem." popřála mi Mira a mile se na mě usmála. Ještě jsem jí zamávala a vydala se domů sbalit si věci. Celá šťastná jsem skládala své oblečení do kufru a přitom si broukala písničku. Plue to dělal po mě. Vzala jsem si teplý kabát a šálu a vydala jsem se na nádraží. Natsua jsem celý den Neviděla za což jsem byla ráda. Určitě by mě přemlouval a nakonec by si prosadil svou.

Z pohledu Natsua:
Celý den jsem přemýšlel co budu dělat. Lucy chtěla být sama a dávala to najevo. Byla zklamaná z odměny. No já jsem taky nebyl zvlášť nadšený potřebuji peníze na dárky. Už mám jeden vyhlídnutý pro Lucy, ale pokud ho dřív nekoupím tak ho někdo vyfoukne. Grrr co mám sakra dělat! Přišel jsem do cechu. Veselo jako vždy před Vánoci. Mistr oznámil, že na Štědrý den bude Vánoční ples a tak jsou všichni v dobré náladě. Vánoce už tu budou za týden a já nemám pořád dárek. Šel jsem si sednou k pultu a s povzdechnutím jsem si opřel hlavu o něj.
"Co se děje Natsu? Nevypadáš dobře." zeptala se mě Mira.
"Vánoce bez dárku nejsou Vánoce. Dostali jsme málo odměny, takže nemám na dárky. Lucy kvůli tomu nechce s nikým mluvit. Je tu nuda." stěžoval jsem si jí.
"Ah Lucy už vlastně odjela za prací. Říkala že potřebuje nutně peníze a tak jednu vzala." řekla zničeho nic. Zbystřil jsem. "Ona vzala práci a nic mi o tom neřekla? Jako práci vzala Miro?" naléhal jsem na ní.
"Jedná se o úklid ve velkým domě ve městě Hijabaku za 500 000 jenů. Je to odsud dvě hodiny vlakem." Jak to dořekla neváhala jsem a okamžitě jsem se za Lucy vydal. Není fér, aby beze mě pracovala. Jsme ve stejném týmu.

Z pohledu Lucy:
Dorazila jsem na místo. Byl to tedy obrovský dům. Uklidit ho nebude snadné, ale mám své sférické duchy to půjde rychle. Zaklepala jsem klepadlem a hned se ve dveřích ukázala postarší paní. Pozvala mě dál. Ukázala mi celý dům. Kromě jedné místnosti do které nesmím vstoupit. Neřekla mi co v ní je, ale prostě tam nemám chodit. Bylo mi to nějak jedno. Pak se semnou rozloučila a odjela na pár dní k příbuzným a dům nechala na mě. Vkládala do mě velkou důvěru za což jsem byla jí vděčná. Hned na to jsem přivolala Virgo a Capricorna.
"Je čas na trest hime?"
"Co si přejete Lucy-san." Chvilku jsem se zasmála jak jsou ti dva úplně rozdílní.
"Virgo chci aby jsi mi pomohla vyčistit místnosti. Capricorne ty jsi pes uměleckou tvorbu. Mohl by jsi nějak důkladně uklidt tuto velkou knihovnu a zařadit knížky do správných polic?" prosila jsem ho.
"Udělám vše co bude v mých silách Lucy-sama." Na nic nečekal a vrhl se do práce. Společně s Virgo jsme oprašovaly jiné místnosti s nábytkem a myly podlahu. Myly jsme jí tak důkladně až se blýskala a trochu klouzala. V tu chvíli se ozval nějaký hlas a něco mým směrem se nebezpečně kutálelo. Virgo mě v tu chvíli popadla a uskočila semnou stranou. Ta koule narazila do skříně, která se nebezpečně nakláněla a tak jsem neváhala a rychle k ní běžela, jenže mi podjela noha a už jsem jela po zadku a přímo do té koule jsem narazila a ta skříň na nás pomalu padala. V tu chvíli jsem ucítila horko a objevily se plameny, který obklopili skříň a začala hořet. Shořela úplně na popel. Okamžitě jsem dostala vztek a podívala se na něho.
"Natsu děláš si ze mě srandu? Ta skříň patřila majitelce domů a byla určitě stará to se nikdy nedoplatím!" začala jsem na něj křičet.
"Je čas na trest hime?" dodala ještě Virgo. Tentokrát bych na metody Virgo přešla a pořádně bych Natsua ztrestala, ale ten klečel na kolenou a prosil mě o odpuštění. Nakonec jsem vypustila páru a odpustila mu.
"Jak si věděl že budu tady?" zajímalo mě.
"Mira mi to řekla. Není fér aby si chodila na misi sama Lucy." Zase Mira. Nikdy neudrží tajemství. Jakoby mi to dělala schválně. Nedalo se nic dělat, dala jsem Natsuovi informace kde má uklízet a já se vrátila zpátky do úklidu.

Po několik hodinách byl dům naprosto uklizený a celý zářil. Byla jsem šťastná zvládli jsme to bez problému až na tu skříň. Doufám že nebude moc naštvaná. Majitelka domů se vrací zítra a poslala nám zprávu ať v domě přespíme. Vybrala jsem si krásný pokoj s výhledem na růžovou zahradu. Byla jsem tak unavená, že jsem se nešla ani vykoupat a rovnou jsem usnula.
O půlnoci mě vzbudilo velmi zvláštní hřejivé teplo. Otočila jsem se a nestačila se divit. Natsu ležel velmi blízko mě a měl přese mě nataženou ruku. Okamžitě jsem zčervenala jako rajče. Vždycky mi ležel v posteli, ale nikdy neležel takhle. To mě dost zaskočilo. Spal klidně. Jakoby se nic nestalo. V tu chvíli mi začalo velmi rychle tlouct srdce. Jen při pohledu na jeho tvář, na jeho rty a vlasy mi začalo velmi rychle bít srdce. Jak by asi jeho rty chutnali. A jaké by byli jeho vlasy určitě jemné. Zčervenala jsem ještě víc. Na co to sakra myslíš Lucy ty blbko! Odtáhla jsem se a šla se podívat na balkón. Svítil nádherně měsíc a venku byla pěkná zima. Zapomněla jsem si vzít kabát. Dívala jsem se na měsíc a přitom myslela na další dny co se budou dít v cechu. V tu chvíli mi začalo být teplo.
"Takhle nastydneš pojď radši dovnitř." Jeho hlas byl tak klidný, skoro jsem ho nepoznávala.
"Jen jsem se potřebovala nadýchat čerstvého vzduchu." Díval se na mě. Pak ke mě přistoupil a obmotal mi kolem krku svou šálu. Byla velmi příjemná na dotek a velmi hřejivá. Poděkovala jsem mu jí za ní a šla jsem si lehnout. Tentokrát už si Natsu vedle mě nelehl.

Ráno se vrátila majitelka domu. Byla velmi spokojená, až na tu skříň. Strhla za ní 20 000 jenů, ale pořád nám dost zbude. Oba jsme jí poděkovali a vrátili jsme se domů. Natsu cestou vlakem zase omdlel a já ho zase křísila. Rozdělili jsme si odměnu a každý se v Magnolii vydal jiným směrem. Já jsem zašla za svou domácí a dala jí peníze na nájem a pak jsem okamžitě šla nakupovat dárky. Pro Erzu jsem koupila krásné modré plesové šaty. Gray ode mě dostane nové tričko s našim cechovní logem. Wendy dostane ozdobné sponky do vlasů. Carle jsem koupila sadu čajových příchutí a Happy dostane ode mě ryby. Natsuovi jsem koupila potítko na které chci vyšít jeho jméno. Ještě jsem koupila suroviny na cukroví a mohla jsem doma péct.
Dárky jsem důkladně schovala a připravila jsem na těsto. V tu chvíli do bytu přišel Natsu a Happy a rozhodli se mi pomoct. Souhlasila jsem s tím, bude to určitě sranda s nimi péct. Taky že byla. Natsuovi nešli klepat vajíčka a jak se dlouho snažil, vzplanuli mu ruce a uvařil je na tvrdo. Nakonec jsem ho nechala vážit suroviny, ale místo cukru přidal do těsta sůl. Do toho jak jsme se hádali nám padali různé věci a Happy se je snažil chytat. Takže v kuchyni byl neskutečný bordel.
Nakonec se nám nějaké cukroví podařilo udělat, ale kuchyně na to doplatila. Okamžitě jsme začali uklízet. Pro mou smůlu jsem ale po něčem uklouzla a spadla přímo na Natsua. Já ležela na něm a on podemnou. Naše obličeje byli nebezpečně blízko. Ani jeden z toho druhého nespustil oči. Natsu se obličejem ke mně začal přibližovat. Chvilku jsem zaváhala, ale pak jsem mu šla říct. Skoro jsme se políbili kdyby nás nevyrušil Happy s jeho slovy: "Maji rádi." Oba jsme od sebe s červenými líčky odskočili. Ani jeden jsme nezaprotestovali. Radši jsme se vrátili zpátky k úklidu.

Z normálního pohledu:
Potom co kuchyně u Lucy byla uklizena, se Natsu a Happy vrátili do cechu. Lucy začala vyšívat Natsuvo jméno na potítko a přitom jí zrůžověli líčky.
Po dvou hodinách měla pro Natsua hotový dárek a ihned ho zabalila. Už se těšila jak se bude tvářit nad tím dárkem.

Je večer o štědrém dnu a pomalu začínal i Vánoční ples. Lucy se připravovala na ples. Oblékla si růžové šaty a vlasy sepnula do krásného drdolu. Vypadala nádherné. A aby toho nebylo málo tak jí Natsu drdol ozdobil růží. Lucy zčervenala a poděkovala mu. I on se mírně červenal.

V cechu byl ples v plném proudu. Někteří tančili a jiní zase pili. Lucy dala dárky pod stromeček a jen jeden si nechala u sebe. Chtěla dát Natsuovi dárek osobně.

Z pohledu Lucy:
Byla to nádherná Vánoční atmosféra. Všichni měli dobrou náladu. Sedla jsem si k našemu stolu a ppíjela svůj jahodový koktejl než mě Natsu vyzval k tanci. Souhlasila jsem s tím. Sice Natsu nebyl dobrý tanečník a často mi šlapal na nohy tak se snažil, to bylo od něj neobvyklé. Mé srdce šíleně tlouklo a nehodlalo se utišit. Vypadá to že jsem do něj opravdu zamilovaná. Pomyslela jsem si. V tu chvíli skončila hudba a oba jsme si šli sednout. Byla jsem šťastná i Juvia s Erzou se zdáli dost šťastní asi proč.
O půlnoci se začali rozdávat dárky a já dala ten svůj Natsuovi. Byl za něj šťastný moc se mu líbil. V tu chvíli mi spadnul kámen ze srdce.
"Lucy taky mám pro tebe dárek. Nastav ruku." Nechápala jsem a tak jsem mu jí podala. Kolem zápěstí mi zapnul nádherný náramek s vločkami a logem cechu. Byl to krásný náramek ze stříbra. Moc se mi líbil a okamžitě jsem spadla do jeho náruče. Děkovala jsem mu. I on mi poděkoval a hned na to mě políbil. V tu chvíli byl v cechu velký hluk. A všichni pískali a křičeli radostí. Na tenhle den snad nikdy nezapomenu.

Dárek k Vánocům pro Natali!

24. prosince 2016 v 12:00 | Aria |  Moje kecy
Minna Konichiwa!

Tak tady přináším video pro Natali. Snad se ti bude líbit. Druhý dárek je na světě. :)

Veselé Vánoce!

24. prosince 2016 v 7:00 | Aria |  Moje kecy
Veselé Vánoce vám všem!
Přeji všem Veselé vánoce plné dárků, vtipů a legrace. Doufám, že si stejně jako já ty Vánoce užíváte. Já Vánoce miluju, protože se vždy zasměju. Sice neslavím Vánoce se svou vlastní matkou, ale s tátovou přítelkyní tak je někdy pro mě jako matka. Mam jí ráda a svou nevlastní sestru taky. Těším se strašně na večer. Kdy budeme jíst, rozdávat dárky a koukat na pohádky to miluju na Štědrým dnu nejvíc. Co se dárků ode mě pro vás týče tu budou brzo tak se na ně těšte. Malém jsem je nestihla do Vánoc, ale nějak se mi to podařilo.No užijte si Štědrý den a přeji bohatého Ježíška.

Nakreslené obrázky

13. prosince 2016 v 18:20 | Aria |  Moje výtvory
Minna Konbanwa!

Tak zase po dlouhý době sem dávám svoje nakreslené obrázky. Zase jsou focené z foťáku, jelikož skener nemáme :D No doufám že se vám aspoň trochu líbí :D Jo jeden obrázek mi chybí ještě jsem ho nedodělala. Je sice nakreslený, ale nevystínovaný :D tak ho sem přidám později. Jen aby jsme nepřišli k nedorumění nekreslila jsem to z představy, ale podle předlohy :D
Inuyasha. Z anime Inuyasha. Moc hezký anime, recenzi tu na něj u mě máte, takže není potřeba se vyjadřovat :D
Ryuzaki L (L.Lawliet) z Death note. Jeho mám strašně ráda už druhý jeho obrázek.
Alexand Nikolaevich Hell (Sasha) z Seikon no Qwaser. Tak jeho jsem si nakreslila, protože se mi líbí pokaždé když ovládá železo má tam tu jizvu a jedno oko svítí červeně.
Sakamaki Ayato z Diabolik Lovers. Tak já upíry mám strašně ráda a Ayato k nim patří. I když je trochu chladný což myslím i doslova :D Anime podle otome her jsou prostě nejlepší.
Atori Mahiro a Onizaki Takuma z Hiiro no Kakera. Jak říkám anime podle otome her jsou nejlepší :D Hiiro no Kakera je jedno z mých nejoblíbenějších anime, hlavně tihle dva, ale na prvním místě je Mahiro.
Monkey D Luffy z One piece. Sice tohle anime úplně neznám do podrobna ani některé postavy si nepamatuji, ale některé díly jsem viděla. Luffy je prostě vtipný a tak jsem nějaký obrázek jeho nakreslila.
Vtipná scéna z Fairy Tailu 2014. Tuto scénu najdete v dílu 51. Tenhle díl nijak nenavazuje na sérii je to spíše jednotlivý díl něco jako OVA, takže se na to můžete podívat aniž by jste o něco přišli :D Nejlepší je asi Juvia ta mě dostala a pak asi Lucy s Erzou :D
No doufám že se obrázky líbili a uvidíme se zase u dalších článků :)

Lovely Complex

12. prosince 2016 v 17:42 | Aria

Lovely Complex

Typ: Anime
Počet dílů: 24
Žánry: Komedie, romantika, shoujo, školní život, dospívání, groteska

Koizumu Risa a Otani Atsushi jsou nejlepší přátelé s výškovým komplexem. Risa je moc vysoká, že už jí museli ve školce dávat jako poslední do řady. Atsushi je od ní zase moc malý, že i mladší kluci jsou vyšší než on. Oba se kvůli tomu často hádají a smějí se jak oni sobě tak i spolužáci. Co se ale stane když si Risa uvědomí, že je do toho malého kluka zamilovaná?
HODNOCENÍ:
Anime nejlepší ze všech. Nikdy jsem se tak nenasmála. V originále si to nepouštějte není to nic moc. Pusťte si to v českým dabingu to vás dostane. Jedno z mála anime, které jsou trochu lépe v češtině nadabované narozdíl od Fullmetal Alchemist.
Jejich hádky jsou prostě nejlepší ze všech. Nejvíc obdivuji Risu i když jí Atsushi dvakrát odmítl nevzdala se ho.
Spoiler: Nejvíc mě dostalo, když její kamarádka Nobu řekla: "Jestli Risa získá Otaniho, bude ta nejšťastnější holka v Asii." :D To mě fakt dostalo.
Rozhodně doporučuji. Je to takový lehký oddechový anime.

Hodnocení 10/10 hvězdiček

Seikon no Qwaser RECENZE

12. prosince 2016 v 17:41 | Aria

Seikon no Qwaser

Typ: Anime
Počet dílů: 24
Žánry: Komedie, eicchi, hentai, superschopnosti, podle mangy, shounen

Oribe Mafuyu a Yamanobe Tomo jsou studentky St. Mikhailovi akademie. Obě dvě narazí na stříbřitě vlasého kluka o kterým se později dozvědí že pochází z Ruska a též odpadlý Qwaser od Adeptů, kteří se snaží získat Theotokos Tsarytsinu, která se má podle údajů nalézat právě na půdě akademie. Život Mafuyu a Tomo se najednou převrátí vzhůru nohama.
HODNOCENÍ:
Anime bylo pěkné až na to, že bylo... sprosté. Když jsem se o tomto anime dozvěděla vůbec jsem nevěděla že je to hentai, takže mě to v průběhu anime úplně zaskočila, ale dokoukala jsem to a líbilo se mi, když bych tedy vystřihla ty odvážné scénky :D No pro ty, který s tímhle žánrem nehledají nedoporučuji, ale jinak je anime moc pěkný.

Hodnocení 9/10 hvězdiček

Ai no Unmei- 7.díl Ztracená Ai

11. prosince 2016 v 18:18 | Aria
Minna Konbanwa!
Tak přináším další díl Ai no Unmei. Doufám že vás povídka baví, protože mě jo :D Kdy tu bude další díl vám nemohu říct, protože si chy užívat týden klidu na praxi :D No omlouvám se za pravopisné chyby.

Ztracená Ai
Z pohledu AI:
Yukio mě utěšoval a přitom mě hladil po hlavě. Chtěla bych být v jeho náruči pořád. Nakonec jsem se od něho odtáhla a vše mu řekla. O mém tátovi o Ayame, úplně vše.
"To bude v pohodě Ai, Budu tu s tebou." a pohladil mě po tváři.
"Mohla bych tu s tebou nějaký čas zůstat? Nechci se vracet domů." prosila jsem ho. Nijak mi v tom nebránil ba naokpak, byl spíš rád že tu s ním zůstanu.

O 5 dní později. Z pohledu Ayame:
Ai jako vždy nebyla ve škole. Začala jsem si o ní dělat starosti. Sice ano, nedala o sobě vědět už víc jak měsíc, ale mám strašlivý pocit jakoby se něco s ní stalo. Dívala jsem se z okna a přitom svíjela náramek naruce.
"Slečno Ume, věnujte mi prosím pozornost." upozornil na sebe Sensei. Rychle jsem se na něho otočila a přitom jsem mu pohlédla přímo do očí. Bedlivě mě pozoroval až jsem trochu zkoprněla a mé obavy byly ten tam. Okamžitě jsem svůj pohled sklopila do učebnice. Po hodině jsem tlačila svůj vozík po chodbě směrem ke schodišti, které vedlo na střechu, ale musela bych ještě do prvního patra a s vozíkem se do něho nedostanu. Dívala jsem na schodiště než mě vyrušila něčí přítomnost.
"Chceš se dostat nahoru?" promluvil na mě Sensei. Otočila jsem k němu pohledu. S úsměvem na tváři mě pozoroval.
"Je-Jen jsem se dívala na schodiště to je celé. Není to tak, že bych chtěla nahoru." Ve skutečnosti jsem ale nahoru chtěla. Akorát zvonek upozornil na hodinu a já otočila svůj vozík směr moje třída. V tom mi, ale zabránil Sensei a stál mi v cestě. Usmíval se pro sebe. Začal mi nahánět hrůzu.
"Jestliže tak moc chceš jít nahoru pomůžu ti." A natahoval ke mně ruce. Ztuhla jsem. Nedokázala jsem odporovat. V tu chvíli jsem se znovu ocitla v jeho náruči. Pořád se usmíval. Co je sakra na mě tak zábavného? Nesl mě po schodech nahoru. Nebyla jsem pro něho zátěž. Byl pořád v klidu a furt se usmíval.
"Chtěla jsem na střechu. Chybí mi tam chodit. S Ai jsme tam chodily pořád." Nic neřekl a pokračoval nahoru až jsme byli na střeše. Foukal tu teplý vítr. Bylo to tak nostalgické být tu znovu. Tentokrát tu ale nebyla Ai, ale Sensei. Z nějakého důvodu už mi jeho přítomnost nevadila.
"Tak už jsi se trochu uklidnila?" Promluvil na mě. Stále mě držel v náruči a vypadá to, že mě nehodlá položit na zem.
"Nejsem v klidu. S vámi nejsem nikdy v klidu. Nevím co si o vás mám myslet. V jednu chvíli se mi posmíváte v tu druhou mi přijdete pomoct když jí potřebuji. Proč se ke mně chováte jinak než k ostatním studentům?" Neodpověděl mi. Mlčel. Z toho jsem byla ještě víc nervózní.
"Ptáš se mě důvod proč se tak k tobě chovám?"
"Jo." Podíval se na nebe. Jeho pohled byl tak klidný. Vypadalo to jako by hledal správnou odpověď.
"Rozhodl jsem se, že ti pomůžu. Se svou kamarádkou už nejsi víc jak měsíc v kontaktu. Chci ti s ní pomoct. Nevím přesně co se u té nehody stalo, ale vím, že to nebyla tvoje ani její chyba. Měla by si přestat utíkat a promluvit si s ní. Co když i ona se viní za to co se stalo. Proto si myslím, že by si za ní měla zajít." A podíval se na mě. Byl pořád klidný. Celou dobu mi chtěl pomoct? Začala jsem se červenat a tak jsem se radši otočila. V tu chvíli jsem si uvědomila, že je hodina a že nejsem ve třídě. Okamžitě jsem začala panikařit a prosila Senseie, aby mě odnesl zpátky dolů.
Položil mě do vozíčku a ještě mi dal papírek s číslem na mobil.
"Pokud budeš něco potřebovat stačí mi zavolat a já jsem hned u tebe." A znovu se usmíval. Poděkovala jsem mu a vracela jsem se zpátky do třídy.

Po škole stála u školní brány policie a na něco se vyptávala studentů. Mezi nimi byla i Aiina teta Sen. Okamžitě jsem k ní jela.
"Teto Sen co se tady děje? Stalo se něco?" Promluvila jsem na ní. Okamžitě si mě všimla a hned se mi začala věnovat.
"Ayame neviděla jsi náhodou Ai?" Zněla ustaraně.
"Už víc jak měsíc nechodí do školy. Stalo se jí snad něco?" začala jsem se bát.
"Utekla z domu a ještě se nevrátila už je to 5 dní a nedala o sobě vůbec vědět. Její otec si o ní dělá starosti a pokud se to dozví její matka nevím co by se stalo." dělala si starosti.
"To nemůže být pravda. Ai by přece neutekla. Co se stalo?" Nedokázala jsem myslet.
"Prý se pohádala se svým otcem a pak utekla. Nikdo jí už neviděl." To snad ne. Všechno na mě najednou spadlo. Nedokázala jsem myslet. Měla jsem v hlavě černo. Tetě jsem řekla že jí tu nikdo neviděl a tak odjela hledat dál. Okamžitě jsem vzala mobil a vyťukala číslo, které bylo napsané na lístečku. Hned se z druhé strany ozval hlas.
"Haló?"
"Sensei tady Ayame Ume. Potřebuji naléhavě vaši pomoc."
"Co se stalo? Řekni mi kde jsi. Hned tam budu." Ucítila jsem úlevu.
"Jsem ještě u školní brány." Hovor se ukončil. Určitě hned přijde. Slíbil mi to. Ani pět minut jsem na něj čekala. Spěchal ke mě. Okamžitě jsem mu všechno řekla. Rozhodl se že mi pomůže. Nechala jsem ho, aby tlačil můj vozík a společně jsme šli hledat Ai.

Z pohledu Ai:
Strávila jsem u Yukia celých 5 dní aniž bych dala o sobě vědět. Určitě si o mě dělají starosti, ale nedokážu se jim podívat do očí. Ayame kvůli mě nemůže chodit je to jen moje chyba, nikdy už si nebudu moct říkat její kamarádka. Seděla jsem na kraji útesu a pozorovala západ slunce. Ze zadu si ke mě přisedl Yukio a objal mě. Cítila jsem se v bezpečí.
"Určitě si o tebe dělají starosti. Měla jsi si se vrátit. Několikrát jsem uslyšel policejní sirény hledají tě." Víc jsem se k němu schoulila.
"Ale jak se jim můžu podívat do tváře. Všem jen způsobuji problémy. Ayame kvůli mě nemůže chodit. Bojím se. Bojím se toho, že na mě budou křičet." A začali mi téct slzy. Pevněji mě objal, aby mi ukázal že je na mé straně.
"Neměla by si už utíkat. Promluv si s nimi. Promluv si s Ayame. Určitě i ona stejně trpí. Jste pořád nejlepší kamarádky určitě ti odpustí." Jeho slova byla tak přesvědčivá a dodávali mi sílu.
"Pokud si nebudeš jistá pomůžu ti. Budu při tobě." Podívala jsem se na něho.
"Opravdu? Pomůžeš mi?" Byla jsem z toho tak překvapená.
"Jo. Proto už nebreč." A utíral mi slzy. Teď jsem objala zase já jeho. Byla jsem šťastná, pomůže mi. Zvedl se a mě pomohl na nohy.

"Tak teď půjdeme za nimi a vše jim řekneš co máš na srdci budu při tobě." a držel mou ruku. Pevně jsem jí stiskla a společně jsme se vydali za lidmi, kterým způsobuji problémy.
POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ...

Ai no unmei- 6.díl Zlý sen

8. prosince 2016 v 23:06 | Aria
Minna Konbanwa!
Tak je tu další díl povídky Ai no Unmei. Doufám, že se vám povídka líbí. Snažím se jí co nejrychleji sepsat i když to nejde tak rychle jak jsem si představovala. Už se to blíží do důležité fáze, takže by snad i ten Vánoční speciál být mohl. No užijte si povídku a omlouvám se za pravopisné chyby.
Zlý sen
Z pohledu Ayame:
Z dálky se ozýval hlas. Byl mi povědomí. Pomalu jsem otevírala oči a stačila ucítit vánek, který mi čechral vlasy a Sakuru, která už nesla zelené listí. Očima jsem začala kolem sebe koukat, jestli tu ještě je někdo jiný. Pohled se mi zastavil na Senseiovu tvář. Když ucítil můj pohled podíval se na mě. Usmál se. Cítím jak mi tvář rudne a tak se rychle posadím.
"Neměla by jsi tak prudce se zvedat, může se ti zamotat hlava." varoval mě.
"Jsem úplně v pohodě. Co se stalo?" Nemohla jsem si vzpomenout. Chvilku se na mě Sensei díval a pak se otočil a díval se na nebe.
"Zkolabovala si. Moc jsi přepínala v tom horku své tělo a tak jsi omdlela. Vyvezl jsem tě sem, protože je tu příjemně a Sakura dává obrovský stín." Tak takhle to bylo. Zase jsem někomu přidělala starosti. Nemam to ráda, když se o mě musí druhý starat. Dívala jsem se kolem sebe, abych našla svůj vozík. Stál hned u kmenu Sakury. Připlazila jsem se k němu a snažila na něj vylézt.
"Co to děláš?" ozval se za mnou Sensei.
"Snažím se dostat na svůj vozík." a dál jsem se snažila na něj vylézt.
"Pokud na něj budeš takhle lézt, tak ti pojede do zadu." Varoval mě. Ignorovala jsem ho. Nechci aby mě pomohl do vozíku. Zvládnu to sama. Jenže jsem udělala špatný pohyb a vozík se rozjel do zadu. Spadla jsem na zem. Sakra jsem tak ubohá. Nezvládnu nic sama. V tom mě ovinuli něčí paže a už jsem byla v Senseiově náruči. Teprve teď jsem si uvědomila jakou má nádhernou tvář. A jeho oči. Každé oko má jinou barvu, ale jsou nádherné. Dokázala bych se do těch očí dívat pořád, než jsem si uvědomila co dělám. Natahovala jsem k jeho tváři ruce. Okamžitě jsem celá zrudla, až mi z hlavy vycházela pára. Co jsem to sakra udělala? Musel si myslet divné věci. Sensei nic neříkal. Jen mě pomalu nesl a pak něžně posadil do vozíku.
"M-Moc vám děkuju." A dívala jsem se na své ruce a pohrávala jsem si s náramkem.
"Příště buď opatrnější." Obešel mě a začal tlačit můj vozík. Chvilku jsem protestovala, že to zvládnu sama, ale pak jsem přestala. Držela jsem svou druhou ruku s náramkem pevně a přitom se dívala po okolí.
"Ten náramek ti dala ta tvoje kamarádka?" Odmlčela jsem se. Nic jsem neřekla. Mlčení mu to prozradilo.
"Musíš ji mít opravdu ráda, když máš její náramek."
"Co vy o nás víte?! Nevíte vůbec nic! Tak se nechovejte jako by jste nás znal." Křičela jsem na něj. To vzbudilo mezi lidmi poprask. Každý se na nás podíval a něco si o nás šeptali. Radši jsem ztichla a už nepromluvila. Sensei mě dotlačil až k mému domu. Tam mě okamžitě přivítal táta a s pláčem mě objal. Bylo mi to trapné, ale byl to můj otec. Objetí jsem mu oplatila. Sensei se s mým tátou přivítal a pak se rozloučil semnou a odešel. Byl to zvláštní den, strávit celý den se Senseiem.

Z pohledu Ai:
Den se blížil ke konci. Celý den jsem s Yukiem prokecala. Jeho přítomnost mě z nějakého důvodu uklidňovala. Naposledy jsem se s ním dívala na západ slunce. Nádherné rudé světlo celý ostrov pokrývalo. Když slunce zapadlo okamžitě jsem se vydala domů a naposledy mu ještě zamávala jak bylo mým zvykem.
Dům byl jako vždy opuštěný. Teta už je určitě dávno doma a táta by se měl brzo vrátit. Okamžitě jsem si šla připravit večeři. Několikrát jsem si spálila ruku o rozžhavený hrnec s vodou, ale nebylo to tak zlé. Po večeři jsem si šla okamžitě lehnout. Byla jsem unavená. Chvilku jsem přemýšlela kdy se táta vrátí a pak jsem hned usnula.

Ráno mě vzbudil zvonek od dveří. Podívala jsem se na hodiny a ty ukazovaly půl deváté ráno. Kdo tak brzo ráno otravuje. Vyšourala jsem se z postele a pomalu jsem se dobelhala ke dveřím. Otevřela jsem dveře a hned mě do nosu trefil rybí pach.
"Ahoj Ai! Jak se má moje milovaná dcerka." Vesele mě přivítal táta.
"Tati!" Skočila jsem mu do náruče. Kvůli velkému objetí upustil ryby, které přivezl s sebou.
"Tak moc jsi mi chyběl." A přitom jsem plakala a zároveň se i smála. Táta byl na tom stejně. Pak jsme od sebe ustoupili, abychom nabrali dech.
"Připravím ti snídani, musíš mi hned všechno vyprávět." A utíkala jsem do pokoje se převléct. Bylo fajn tu mít zase tátu. I když je dlouho za prací stará se o mě velmi dobře. Ryby jsem dala do mrazáku a otevřela jsem okna, aby ten rybí pach zmizel a mezi tím jsem mu dodělávala snídani.
"Tak povídej tati jak bylo v práci." Vychrlila jsem na něj otázku.
"V práci je to pořád stejný, ale chtěl bych si s tebou o něčem popovídat."
"A o čem?" Podívala jsem se na něho.
"O něčem co mi ráda vysvětlíš." zvážněl.
"Nevím o čem to mluvíš tati." Začala jsem být nervózní.
"Předevčírem mi volali ze školy, prý si celý měsíc nechodila do školy, máš k tomu nějaké vysvětlení?" Bylo to tak krásné ráno a muselo se takhle pokazit.
"Nemám ti co k tomu říci, přestala jsem chodit do školy a taky chodit nebudu."
"Ai ještě nejsi dospělá tak za tebe odpovídám. Zítra půjdeš do školy a hotovo bez diskuze." To mě naštvalo. Nikdo mě tam nedostane.
"Ne! Já se do té školy nevrátím. Nechci jí vidět!" Začala jsem křičet.
"Půjdeš do té školy. Takhle budeš muset opakovat ročník. A žádné odmlouvání." Nic nechápe. Nikdo nic nechápe.
"Ty tati ničemu nerozumíš!" Okamžitě jsem si vzala boty a utíkala co nejdál od nich. Nikdo nic nechápe. Nemohu se do školy vrátit.Je to všechno moje vina. Nemohu se jí podívat do očí. Utíkala jsem co mi nohy stačily. Pláž byla prázdná. Přešla jsem útes a došla jsem na mítinku. Okamžitě jsem začala volat Yukia.
"Co se děje Ai? Jsi tu dnes brzy." Díval se na mě překvapeně. Nedokázala jsem udržet slzy a s pláčem jsem se mu vrhla do náruče. Pevně jsem ho držela a pořád plakala. Nakonec mě obejmul a utěšoval mě.
"To bude dobrý Ai. My to zvládneme společně." A dál mě pevně držel v náruči. Jeho náruč je tak hřejivá a uklidňující. A jeho vůně, je cítit po slané vodě. Tuhle vůni si budu navždy pamatovat.
"Až se uklidníš tak mi všechno řekni. Pomůžu ti."


POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ...

Fairy Tail 2014 RECENZE

7. prosince 2016 v 19:25 | Aria

Fairy Tail 2014

Typ: Anime
Počet dílů: 102
Žánry: Komedie, dobrodružné, fantasy, magie, shounen, groteska, podle mangy

Přímé navazování na první sérii. Cech Fairy Tail se dostal na první místo v žebříčku o nejsilnější cech v předposledním zápase. Co myslíte, stane se Fairy Tail zase nejsilnějším cechem číslo jedna ve Fiore. A co má s tím společného oslava dračího krále? Dostane se Lucy a její kamarádi zase do potíží?
HODNOCENÍ:
Druhá série naprosto skvělá. Na této sérii miluju jak openingy tak i endingy všechny. To se moc často nestává u delších anime :D Nejradši mám první, druhý a poslední opening ten co byl v posledních dílech anime a v sérii Zero. Ty poslouchám pořád. Jsem ráda, že se anime drží mangy, protože mangu čtu taky a jsem z ní přímo mimo, jak se věci mají. No z jednoho dílu jsem byla zklamaná. V manze měli za odměnu horké lázně od toho zakladatele cechu, kde to bylo v manze nejlepší, kdy holky zjistily že jsou tam i kluci :D V anime to nebylo místo toho tam dali scénu s hořkým čajem i když to tedy opravdu rozesmálo :D Už aby pokračovali manga je dobrá, ale nikdo neodolá anime :D Doporučuji.
Hodnocení 10/10 hvězdiček

V tomto videu se ukazuje kniha END. Kdo přesně neví co to znamená, je to zkratka názvu Etherias Natsu Dragneel.

Fairy Tail RECENZE

7. prosince 2016 v 19:19 | Aria

Fairy Tail

Typ: Anime
Počet dílů: 175
Žánry: Komedie, dobrodružné, fantasy, magie, podle mangy, shounen, akční

Děj se točí okolo proslulého magického cechu Fairy Tail. A právě do tohoto cechu chce vstoupit dívka jménem Lucy Heartfilia, která tento cech velmi obdivuje. Kvůli malému nedorozumění se Salamandrem se setkává s neznámým klukem jménem Natsu Dragneel a mluvící kočkou Happym. Ten jí poté pomůže od únosců, který unášeli mladé dívky a Lucy zjišťuje, že Natsu je taky mág, který vlastní pradávnou magii Lovců draků a je členem Fairy Tailu. Natsu se rozhodne vzít Lucy do cechu a tak spolu a s ostatními členy cechu utvářejí tým a vydávají se společně za dobrodružstvím.
HODNOCENÍ:
Já tohle anime miluju ze všech nejvíc. Ze začátku jsem si říkala co je to sakra za anime, ale po pár dílech jsem si ho zamilovala. Hodně ho propracovali. Natsu je nejlepší. Jak nezvládá dopravní prostředky a je mu vždy špatně :DDD Nebo když se hádá s Grayem a jak si nadávají to se můžu počůrat smíchy. Gray a ten jeho svlíkací zlozvyk :D Jak mu furt říkají ať se obleče. Nejlepší části tohohle anime byla asi magická olympiáda, zkouška na postoupení S mága a potom ta část s těmi hodinami kde šlo hlavně o Lucy. No mam strašně ráda Lucy taková typická normální holka. Natsu a Lucy jsou mí největší oblíbenci. Také jsou velmi blízcí přátelé, ale někdo je vidí trochu jinak. :D Nejlepší díl byl hned ze začátku ten s houbami jak jim rostli na hlavě :DDD A jak chtěli sníst ty příšery :D No mě bylo zle. :D Rozhodně doporučuji.

Hodnocení 10/10 hvězdiček

Hatsukoi monster RECENZE

7. prosince 2016 v 19:03 | Aria

Hatsukoi Monster

Typ: Anime
Počet dílů: 12
Žánry: Romantika, komedie, shoujo, drama, školní život, podle mangy

Nikaido Kaho nová středoškolačka co se nově přestěhovává na ubytovnu v Tokyu. Hned při příjezdu jí málem srazí náklaďak, před kterým ji zachránil neznámí kluk. Kaho se do záchrance okamžitě zamiluje, ale její city povadnou hned potom co zjistí, že její zachránce chodí do páté třídy základní školy.
HODNOCENÍ:
Anime moc pěkný. Kaho jsem si hned oblíbila. Kanade na první pohled středoškolák a on teprve chodí do pátý třídy základní školy. Jak se chová jako malý dítě i s jeho kamarádama a pořád řešily jako malý děti jedno slovo "panna" :DDD Když se ptal co to znamená i Kaho tak ta mu na to nedokázala odpovědět :D Nebyla by sama :DDD Hodně veselí a oddechový anime doporučuji :)

Hodnocení 10/10 hvězdiček

No game no life RECENZE

7. prosince 2016 v 18:50 | Aria

No game no life

Typ: Anime
Počet dílů: 12
Žánry: Komedie, seinen, eicchi, drama, podle novely, parodie, fantasy

Sora a Shiro jsou sourozenci a tzv. NEETI. Ne ve škole v učení, ale v hrách. Společně hrají hry a tvoří společně Prázdného. Legendárního hráče, který vyhrál ve všech hrách a nikdo ho nedokáže porazit. Oba sourozenci právě také vyhrají nad bohem, který je přenese do zvláštního fantasy světe, kde se všechno řeší pomocí hry. Ať už volba krále, lidské životy, souboje vše se zakládá na hrách. V tomto světě žije 16 ras, která bojují o území a jedna z nich lidská nedokáže používat magii a tak jsou na pokraji zničení. Uchytí se Sora a Shiro příležitosti a pomůžou lidské rase a při tom se pobavili?
HODNOCENÍ:
Anime moc pěkný. Sora a Shiro sourozenci, kteří nemohou být od sebe odděleni jinak upadnou do depresí. :D Mají neuvěřitelnou paměť. Jejich logické myšlení se přímo vyrovnává s L ze Zápisníku smrti. Nejvíc se mi líbilo kdy vyzvali jinou rasu, teď nevím jak se jmenuje a ocitli se ve hře, kde to vypadalo jako v Tokyu. Chudáci měli deprese :DDD Jak se vzdávali :DDD To mě naprosto dostalo. I opening se mi moc líbil. Rozhodně doporučuji shlédnout :)

Hodnocení 10/10 hvězdiček

13. díl Nepřítel

4. prosince 2016 v 19:16 | Aria |  Povídky Dračích sester
Minna Konbanwa!
Tak přináším další díl povídek Dračích sester. Nějak jsem to chtěla napsat. Tka doufám, že se vám bude díl líbit. Jo a ten boj s Azumou za něj se omlouvám, je trochu slabí. Užijte si díl :)

Nepřítel
Z normálního pohledu:
Ostrov Tenroujima. Zde tu probíhá zkouška na pozici S mága. Tento ostrov právoplatně patří cechu Fairy Tail. A i přesto na tuto posvátnou půdu vstoupí cizinci, kteří narušili zkoušku členů Fairy Tailu.
V tu dobu se ostrov ocitá v obrovských otřesech. Něco se probudilo a nikdo z členů nemá ani potuchy, co nebo kdo to mohl způsobit.
Do nebe vystřelila obrovská záře, ve které stála Aria. Byla velmi naštvaná. Nedokázala se kontrolovat a díky tomu se ostrov celý otřásal.
Z pohledu Arii:
Cítila jsem se silnější. Má magie roste a roste s pocitem ochránit ho. Nedopustím, aby mi ho někdo vzal. On patří mě. Jediný, který mi podal pomocnou ruku. Jediný, který se mě nebál. Ta žena co ho držela se na mě s překvapením dívala, ale jeho nepustila. Stále ho držela. To ve mě dokázalo vyvolat vztek. Jakoby prásknutím bičem záře i otřesy přestaly se soustředěním. Celou tu energii jsem pohltila a vypustila jí v protiútok. Byla jsem mnohem rychlejší. Rozmáchla jsem se pěstí a tu ženu jsem tvrdě zasáhla do břicha. Odletěla dost daleko a přitom jeho neudržela a přistál kousek od ní. Neváhala jsem a rozběhla jsem se znova. Tentokrát jsem použila nohu, která jí taky zasáhla. Celá jsem hořela nenávistí vůči té ženě. Chtěla jsem jí zničit, roztrhat na kusy. Jediný kdo se ho může dotknout jsem já. Soustředila jsem svou magii hluboko ve svém nitru a pak jsem použila řev vodního draka. Nejen, že ten útok byl silný a veliký, ale zároveň byla voda velmi vařící. Dokázala se mému útoku vyhnout jen s popálenou rukou. Těžce oddechovala. Nedokázala se pořádně postavit. To jsem využila a běžela jsem k němu. Ležel bezvládně na zemi, byl v bezvědomí. Díky bohu. Držela jsem jeho ruku a soustředila jsem se na léčení. V tom mi ale ta žena zabránila a zaútočila na mě. Nehodlala se ho vzdát tak jako já. Ztěžka jsem její útoky odvracela. Už jsem neměla moc magické energie. Moc rychle jsem jí vypustila v těch prvních útocích a navíc se nahromadila moc rychle. Pokud bych jí nevypustila moje tělo by ten nápor energie nevydrželo. Nakonec jsem vyčerpáním spadla na kolena. Nedokázala jsem se pohnout. Neměla jsem už v sobě nic. Jen prázdnotu. Natahovala jsem k němu ruce,
"Zlobivá holka. Měla jsem se tě zbavit už na začátku. Kdo by čekal, že budeš tak nebezpečná." Slyšela jsem její hlas. Zatemnělo se mi před očima. Už jsem cítila jen napřáhnutí něčeho ostrého a poté chlad. Pak už jsem nic necítila Kolem m byla jen černá tma.

Z pohledu Sasumi:
Cítila jsem obrovskou magickou energii a pach Arii. Určitě to je ona. Z ničeho nic magická energie zmizela. Přidala jsem na kroku. Její vůně byla silně a silnější. Došla jsem na místo, které bylo zničené. Stromy jako by něco pokácelo a tráva tu nebyla. Uprostřed toho všeho stála žena, která držela v ruce kopí z ledu a napřahovala ho nad Ariou. Na nic jsem nečekala. Běžela jsem k ní a ledovou stěnou, která šla ode mě až před tu ženu, jí zastavilo v útoku. Uskočila stranou. Dívala se na mě. Neváhala jsem a běžela jsem rovnou k Arie. Byla v bezvědomí. Podívala jsem se na tu ženu, která zvedala ze země nějakou osobu. Byl to ten kluk, kterého jsme s Ariou viděli, když stál před Natsuem. Co s ním chce dělat? Jenže mou hlavní prioritou je se postarat o Ariu a tak jsem tu ženu nechala být.

Z pohledu Alidy:
"Pokud nejsi srab tak se ukaž!" zakřičela jsem. Ten hlas se zasmál. S Natali jsme se dívaly do všech stran a byly ve střehu. Najednou z jednoho stromu vyšel muž. Usmíval se.
"Kdo jsi? Co děláš na posvátné půdě našeho cechu!" Neovládala jsem se. Zasmál se. Co ho sakra tak pobavilo?
"Odpovím ti. Jsem Azuma z Grimoie Heart. Na tomto ostrově je něco co chceme. Proto jsme sem právě přišli." A usmíval se dál. Z Grimoire Heart? Slyšela jsem o tomto cechu. Nejtemnější cech, který se dopustil velmi špatných věcí. Co sakra hledají na tomto ostrově? Čím víc jsem nad tím přemýšlela, tím víc jsem měla strach o Ariu a Sasumi. Musíme je ihned najít.
"Jestli dobře vidíš, tak nemáme právě čas. Někoho hledáme." Promluvila Natali. Vážně se na ní podíval.
"To je náhoda. Mi taky někoho hledáme. Proto nedovolíme, aby jste tu osobu našli vy dříve než mi." A zaútočil na Natali. Jeho útoku se hbitě vyhnula. Na nic jsem neváhala a rozběhla jsem se proti němu. Mému útoku se snadno vyhnul. Bude to velmi těžký soupeř, ale nebyla jsem na něho sama. Měla jsem Natalinu podporu. Zatímco Natali se proti němu rozběhla s rukama obalenými plameny, jsem ze sebe udělala stín. Schovávala jsem se ve stínu a až přišla příležitost zaútočila jsem na něj z dálky. Byl dost rychlí. Navíc dokázal ovládat stromy, která nám často stáli v cestě. Natali se nedržela zpátky. I když přední stál strom zapálila ho. Chtěla to s ním co nejdřív skončit. Měla stejné obavy o Ariu a Sasumi jako já.
"To je vše co dokážete? Neříkejte, že jste tak slabí. A to se o vašem cechu dost povídá." Nedávala jsem pozor a větev od stromu mě zasáhla a já odletěla zpátky. Stejně tak i Natali. Ty stromy jsou otravný. Musím to co nejdřív skoncovat a najít Ariu a Sasumi. Stíny mě obklopovaly a chránily, zatímco jsem mohla proti němu běžet. Tentokrát jeho stromy byli k ničemu. Mé stíny je sekali na kousíčky.
"Nepodceňuj drakobijce!" a zasáhla jsem ho pěstí do tváře. Dost daleko odlítl. Natali neváhala a použila své nohy k útoku. Její plameny jí obklopovali. Byla naštvaná, protože tu ztrácela čas. Najednou se ozývali vysoké otřesy a jako by se něco zlomilo. V tu chvíli mé stíny zmizeli. jakoby mi někdo vysál magii.
"Co se to sakra děje?" Stejné to bylo i u Natali. Vyčerpáním spadla na zem. Mé tělo bylo těžší a jako by byl vzduch nedýchatelný. Co se to sakra děje?
"Vypadá to, že mistr provedl malé opatření. Abych to tady skoncoval." Přešel k Natali. V ruce držel něco ostrého, ale kov to nebyl.
"Přestaň! Nedotýkej se jí!" křičela jsem na něj. V tu danou chvíli se objevila Erza a obrátila jeho útok.
"Erza!" vykřikla jsem.

Z pohledu Arii:
Slyšela jsem hlas jakoby volal mé jméno. Kdo je to? Pomalu jsem otvírala oči. Na de mnou se skláněla Sasumi a tekl jí proud slz po tváři a kapalo jí z nosu. Musela jsem se usmát.
"Sasumi co se stalo? Proč brečíš? Vypadáš směšně." a usmála jsem se tak jako to dělá Natsu-nii-chan.
"Ah Aria tak moc jsem se bála. Myslela jsem že si umřela." A pevně mě objala a u toho brečela jako malá holka. V tuto chvíli teď nevím jestli jsem já nejmladší nebo ona. Ještě před tím jsem necítila rány na těle, ale až teprve teď mě vše začalo bolet.
"Sasumi co se stalo?" Byla jsem vážná.
"Ležela si v bezvědomí na zemi a nějaká žena tě chtěla probodnout mečem z ledu. Zabránila jsem jí v tom. Sebrala sebou toho kluka, kterého jsme potkali s Natsuem-san a zmizela."
"Ona ho sebrala a utekla? Jak jen mohla. On jí nepatří." Snažila jsem se zvednout, ale mě tělo mě neposlouchalo.

"Aria nevím o co tu jde, ale teď by si měla odpočívat. Si velmi vážně zraněná. Potřebujeme Wendy, aby se na tebe podívala." Poslechla jsem jí. V klidu jsem ležela a nechala nabrat síly. Potom rozhodně ho půjdu hledat. Nedostanou se tak daleko, na tomto ostrově jsou i jiní lidé, kteří ji určitě zastaví.

2. neděle adventní

4. prosince 2016 v 7:00 | Aria |  Moje kecy
2. neděle adventní
Zbývá 20 dní do Vánoc. Jak se na ně těšíte? Já hrozně moc. Mám pro vás dobré zprávy. Nálada se mi zase vrátila. Sice tu povídky hned nebudou, ale plánuji vydat další díl Ai no unmei. Kdy tu bude nemohu říci.
Na Vánoce tu bude spousta dárků pro vás. Pro Alidu, Natali, Adís a ještě další dvě povídky. Jedna bude takový speciál z povídky Ai no Unmei. Proto chci povídku Ai no Unmei rychle sepsat.
No nebudu zase moc otravná a užijte si neděli :)